Charlotte Weasley (HP FF)

Prolog

Malá holčička po pěti minutách sbírání odvahy konečně stiskla zvonek na polorozpadlém ,podivně postaveném domě. Dveře otevřela stará paní ,zrzavé vlasy už v sobě měli propletených pár šedivých ,ale na přívětivosti ji to neubíralo.
,,Copak potřebuješ princezno? Ztratila si se?"
Holčička jen zavrtěla hlavou ,,Vy jste Molly Weasleyová?"
,,To jsem."
Malá rusovláska jí podala pečlivě zpečetěný dopis. ,,Je doma George?"
Molly byla zmatená snad ještě víc než když Percy tvrdil ze celá jejich rodina jsou zrádci. Otočila se do domu a zavolala syna ,který zrovna procházel manželskou krizí s Angelinou ,tak tu opravdu byl.
K jejímu překvapení holčičku znal - okamžitě ji zvedl do vzduchu a začal s ní točit ,,Charlie!! Co tady děláš? Já už tě neviděl ... půl roku??"
,,Georgie!!"vypískla nadšeně. Pak posmutněla ,,maminka ... měla jsem tě na najít a taky paní Molly a předat ji dopis. Strejdovi Blazemu ,ale trvalo tři měsíce najít tenhle dům."
Molly která do teď šokovaně koukala před sebe roztrhla obálku a začala číst:

Ahoj mami
,asi se budeš zlobit až tohle dočteš. Jestli to čteš ,tak buď sedím někde nedaleko od tebe a doufám že nebudeš až moc naštvaná a nebo tu už nejsem. A teď k věci:
oženil jsem se ,vzal jsem si Mayu Zabini ,nikdo to nevěděl ,jen my ,George a její bratr. Tenhle dopis píšu přesně dva týdny po tom co se nám narodila holčička ,naše malá Charlotte Mia Weasleyová ,teď se mami , určitě čílíš ,Já vím ,měl jsme ti to říct ,ale řekli jsme to Mayině rodině ,ta to nevzala moc dobře - mě nazvala krvezrádcem a jinými nadávkami a tu malou vydědila, Maye jen oznámili že je zklamala a ať se už nikdy nevrací domů. Maya nechtěla ,aby se to opakovalo i u mé rodiny (já vím že by si to neudělala ,ale Maya mě dostává do stavů ,kdy jsem ji schopnej cokoli slíbit nebo alespoň odkývnout) tak mě přemluvila ,že nic neřekneme. Píšu protože moje práce s draky není příliš bezpečná a Maye zjistili rakovinu ,takže kdyby se nám oběma něco stalo ,prosím postarej se o naší malou Charlie tak ,jak si se starala o nás.
Děkuji ti ,tvůj neskonale milující rebelantský syn Charlie.
Ps:nezlob se na George.

Stará paní Weasleyová si stírala slzy ,dopis od Charlieho, který je už čtyři roky mrtvý jí dostal do kolen ,mlčky podala synovi dopis a v očích se jí zrdcadlila otázka je to tak?? George rychle přelétl očima řádky. Pak se podrbal na chybějícím uchu -stalo se to jeho mírným zlozvykem- a kývl.
Malá rusovláska stála kousek od nich ,šmajdala nožičkama v prachu a čekala ,,Maminka říkala ,že kdyby dopis nepomohl ,tak mám jít někam na pláž k Lasturové vile takže... hmm nevíte kudy se tam dostanu a nebo co je pláž?"pípla po chvíli ticha nesměle.
To jakoby probralo Molly z transu. Během vteřiny klečela před holčičkou a pevně ji objala ,,Ty nikam nejdeš ,princezno moje ,jak mi o tobě mohly neříct? Kdy máš narozeniny? A tvoje oblíbená barva? Zvíře? Kolik že ti vlastně je?"chrlila na rusovlásku otázky.
Holčička se jemně vymanila z babiččina objetí: ,,Jsem Charlotte ,Charlotte Mia Weaslyová ,je mi pět." Na maličké byl vidět strach z odmítnutí rodinou ,ale přesto se snažila vystupovat tak ,jak ji to učila maminka - nedat na jevo slabost
- tvářit se sebevědomě
- nikdy ,ale opravdu NIKDY se nad někoho nepovyšovat ,ovšem zase mu neukazovat že je lepší.

Takže se v ní míchaly vlastnosti vtipného a všemi oblíbeného nebelvíra a strnulé ,aristokratické zmijozelky. Molly naštěstí došlo že toho ze sebe vysypala moc najednou.
Pozvala malou rusovlásku dovnitř ,nabídla jí čaj ,a až potom ji začala pomaličku zpovídat.
Když maličká vyprávěla o mamince, paní Weaslyová se na ní povzbudivě usmívala ,ale když Charlie poprosila ,jestli by jí mohla babička říct něco o tatínkovi Molly se rozbrečela.
,,Lů!"vykřikla dívenka a hned před ní stála skřítka ,,Kapesník pro paní Molly ,prosím." Lů byla hned zpět se šnuptychlem ,Charlie jí poděkovala. Když ale viděla obličej babičky zarazila se ,,Vy asi nemáte skřítky ,že? Tohle je Lů ,moje osobní skřítka ,nevyužívám jí. Jestli chcete můžu ji nechat v domě v Rumunsku ,ale každý týden si s ní budu aspoň třikrát povídat."
Molly se podařil úsměv ,,Jak si budeš přát sluníčko ,a neříkej mi 'paní Molly' jsem tvoje babička. To jak se zastáváš Lů je úžasné ,teta Hermiona tě bude mít ráda."

O týden později měl Arthur Weasley narozeniny ,měla se sejít celá rodina a všem se měla představit malá Charlotte ,která se ,jak doufali ,spřátelí s tichým Albusem. Doufali že to vyjde ,protože by pak spolu mohli jet do Bradavic ,žádné z ostatních dětí by ročníkově nevyhovovalo - Rose bude v ročníku s Jamesem ,Fredem a Molly. Dominique s Lucy a Roxane. A Lili s Hugem a Luisem. Jen k Albusovi nikoho neměli.

S Charlie se všichni vítali a všichni v ní na první pohled spatřili rysy jejího otce ,měla jeho hnědé oči ,ale míchala se v nich i trocha zelené po matce ,také zdědila typický weasleyovský nos a samozřejmě zrzavé vlasy. Úplně každý z ní byl vedle , takhle maličká a už jakoby vycítila s kým se o čem bavit - Hermioně vyprávěla o Lů ,Harryho se ptala na práci bystrozorů, Molly (II.) pochválila knížku ,a Dom šaty. S Fredem a Jamesem nakopli pár trpaslíků a vyslechla si dokonce i mučivě unavující Percyho vyprávění o ministerstvu. Jen Albuse nikde neviděla.
Po půl hodině ,ve které se sblížila s Teddym (přeci jen toho měli hlavně ohledně rodičů hodně společného) ,konečně našla toho ,s kým ji chtěli seznámit celou dobu ,jak leží sám na kraji pole a kouká na mraky.
Pomalu se položila vedle něj ,ale nic neříkala ,čekala ,až něco udělá on. Nemusela trpět ticho moc dlouho ,Al byl možná uzavřený do sebe ,ale žádné pětileté dítě nedokáže mlčet navždy.
,,Ty jsi ta nalezená sestřenice?"
,,Ty si tak děsně milej ,co takhle ahoj? Ale jo ,jsem to já."
,,Promiň."chlapec se začervenal.
,,Ale to nic ,asi tě něco trápí a já sem tě neměla vyrušit z myšlenek." Charlotte se začala zvedat ,ale Al jí chytil za ruku ,stáhl zpět na zem a jeho oči říkali jediné neodcházej.
Rudovláska se tedy uvelebila a dál spolu mlčky pozorovali mraky. Najednou se na nebi objevilo menší hejno ptáků, obě děti vyskočily , začali společně počítat a mumlat starou pověrčivou básničku : ,, jedna pro smutek, dvě pro radost, tři pro svatbu, čtyři pro narození, pět pro stříbro, šest pro zlato, sedm pro tajemství, které nebude nikdy prozrazeno ,osm pro nové přátelství."
Ptáci došli ....skončili osmičkou. Podívali se na sebe a začali se smát.
Zbytek dne -než Albus odjel s rodinou domů strávili sledováním oblohy a povídáním si.