Vrabčí hnízdo

126 9 0

Následující den:

Opět mě probudil ten otravný zvuk, budík! Ze všech věcí, co jsem si mohla sbalit, jsem si vzala zrovna ten ďáblův vynález! Pomalu otevřu oči a podívám se na budík. 9:30?! Kolikrát proboha zvonil?! Ward mě zabije! Co zabije, něco horšího, dá mi miliardu kliků a zmíní včerejší událost. Och bože já jsem taková kráva, to jsem prostě nemohla jít spát dřív? Ne, já musela jako obvykle do půlnoci sedět u počítače a ujídat čipsy. S tímto přístupem budu mít za chvíli nejméně osm brad. Ale co, po včerejším tréninku jsem na to měla nárok, lepší tlusťoška než anorektička!

Bleskově jsem na sebe nasoukala oblečení a s účesem alá vrabčí hnízdo jsem vyšla z pokoje. No, krása musí počkat. Prošla jsem tou skoro nekonečnou chodbou a přišla do tělocvičny. Kromě roztahaných činek tam bylo vzduchoprázdno. Ok, určitě ani nedoufal v to, že se dostavím do tělocvičny, očividně prokoukl mou lenost a čeká na mě ve společenské místnosti. Ale vážně, kdyby byli soutěže v lenosti, stála bych na stupních vítězů rovnou na prvním místě. No, spíše bych tam ležela, kvůli mé lenosti by mě tam museli odnést. 

"Dobré ránko, do růžova? No, si první, kdo nám tu vyspával až do půl desátý. Mimochodem dáš si cookies?" Cože? Tak já se velice pracně docourám do kuchyně, s tím nejvíce sexy účesem, co kdy svět viděl a on tu na mě dobré ránko? Dělá si srandu? Ale proč ne že, to by byla nuda, kdyby to nebyl provokatér. 

"Eh, cože?" odpověděla jsem a nahodila nechápavý výraz. Jak já říkám, výraz na debila.

"Dobré ráno povídám, ty si asi nečetla ten modrý papírek, co jsem ti nechal u postele že?" Takže tajná pošta? Co bude příště? Vzkaz napsaný na podtácku? Moje vnímavý schopnosti jsou mimochodem skvělé, hádám, že pro normálního člověka by byl nepřehlédnutelný, ale co udělá naše milá Tris? Velkým obloukem ho mine, nebo ještě lépe, má ho přímo před sebou a nevidí ho.

"Ale jistě, proč? Bylo na něm něco důležitého? Teda ne že bych nevěděla o co jde, přeci jsem ho četla." Lhát mi nikdy nešlo. Můj nechápavý výraz stále pokračoval.

"Třeba to, že dnes nemusíš vstávat." No to si dělá srandu! Můj účes vypovídal za vše...

"A mimochodem, byl na nočním stolku, přilepený na tvém mobilu, myslel jsem, že si ho všimneš." Takže má teorie je potvrzená, ano dámy a pánové jsem naprosto slepá! Nejenže byl naprosto nepřehlédnutelný, ještě jsem ho držela v ruce spolu s mobilem. 

"Ty si nečetla že?" není blbej, aby to neprokoukl, no, on i kdyby byl blbej tak by to prokoukl.

"Ale jo, četla. Jenom to je rutina, vstát." jasně, proč ze sebe neudělat ještě většího debila!

"Opravdu?" Tohle byl přesně ten moment, kdy se na mě podíval těma jeho božskýma očima, ježíš to nemá chybu.

"Ne." stejně by to poznal, nemá to cenu zapírat Tris, neumíš lhát, nikdy si to neuměla a nejspíš se to ani nikdy nenaučíš. Určitě ze mě bude dobrá špionka. Tris s.r.o., prokecnu každé vaše tajemství.

"Dobře, tak se jdi připravit, asi si na to moc času neměla. Mimochodem dobrý účes, takovej originální." dobře, vrabčí hnízdo spatřeno, trapas proveden! Teď ještě zakopnout, nebo se polít tak strategicky, že to vypadá, jako kdyby... však vy víte co.

Usmála jsem se na něj a odešla zpět do pokoje. Teprve teď jsem měla poprvé tu možnost se řádně spatřit v zrcadle. A to jsem si myslela, že včerejšek nic netrumfne...

Doufám že se vám dnešní díl líbil. :3 Omlouvám se za chybky. :) Obrázek dneska  nebude, třeba příště. :)







Dvojí životPřečti si tento příběh ZDARMA!