16%

3.8K 252 4
                                    

-Laurelyn-

Vyšla jsem z jejího kabinetu a cítila jsem tíhu na hrudi.Polkla jsem,když jsem viděla Justina jak se baví s bandou holek i s Ryanem.

Prošla jsem kolem nich bez jediného pohledu i přesto,že jsem scítila jeho pohled zapíchnutý v mých zádech.

Věděl,že mi vadí když věnuje pozornost jiným dívkám ale bylo mu to jedno.

Vyšla jsem ven z budovy školy ,na kůži mi dopadaly kapky deště,skvělý.Jako neschvál jsem dnes jela s Justinem,jenže teď nemám chuť na něj čekat.

Vyzula jsem si svoje boty a pomalými krůčky jsem stoupala po mokrém asfaltu.

Usmála jsem se sama pro sebe,cítila jsem se jako kdyby déšť sebral všechny zlé pocity pryč.

Nevěděla jsem to se stalo v tom kabinetě ale věděla jsem,že jsem jí pomohla.Potřebovala to slyšet,chtěla vědět pravdu a vybrala si mě.

A já věděla,že to mluvím jen protože takhle bych dopadla kdyby mě Justin opustil.Vím,že bych všechny tyhle pocity neměla cítit jenže já je cítím.

Jen myšlenka na to,že ho ztratím rozbolavěla věc v mé hrudi.

Jenže já o něj nepřijdu,je mi jedno kolik času a námahy to bude stát.

Chci ho celého i kdybych ho k tomu měla donutit.

Donutím ho milovat mě,protože on je můj bez ohledu na to kolik dívek ho chce je můj.

'Pojď do auta.'Otočila jsem se a viděla Justina.Protočila jsem svými oči a pokračovala v cestě.Byla jsem už skoro u svého domu,nešel za mnou celou cestu nemusí ani teď.Zabočila jsem do uličky a otevřela si dveře a vyběhla schody na horu.Odemkla jsem si dveře od svého bytu a začala ze sebe doslova strhávat oblečení,protože bylo mokrý a studený.Mé dveře se znovu otevřeli.

Podívala jsem se na Justina,který mě pomalu pohledem sjížděl.Zvedla jsem jedno obočí,když se mi zadíval do obličej.

Konečně jsem v něm viděla tu touhu,chtěl mě stejně jako jsem chtěla já jeho.

'Baby.'Zachraptěl.Polkla jsem,sakra ano.

'Ano?'

'Omlouvám se,neměl jsem mluvit s těmi dívkami.'

'Ukaž mi,jak moc je ti to líto.'Udělal krok ke mně.

Sakra ano.




My arrogant neighborKde žijí příběhy. Začni objevovat