Feelings

39. díl - Nebudeme si to kazit.

Chtěl jsem něco říct, ale Sam se na ni zašklebila, a pak začala nějaká jejich řeč plná šklebení se, takže jsem se zase začal věnovat svému jídlu.

" Už nebudeš, že ne?" zeptala se mě Sam, ale ani nečekala na odpověď a talířek mi vzala, uklidila a tahala mě ven.

" Jsi jako malá," zasmál jsem se a vydal se za ní.

" Ale pořád tvoje," usmála se na mě.

Zatáhl jsem si ji k sobě." To víš, že jsi," řekl jsem a políbil jsem ji. Opětovala mi to, ale velmi rychle to ukončila a odtáhla se.

" Harry, pojď už," nazula si boty a oblékla bundu.

Nechápu, jak se tak může těšit. Asi se opravdu narodila do života gangu.

o hodinu později

" Jsme tu. Nevím, kdo tu bude, tak se drž za mnou a mlč jo?" podíval jsem se na ni.

" Jo," přikývla a vyšla z auta.

Rychle jsem udělal to samé a zamkl auto. Chytl jsem si ji za ruku, ať mi nikam neuteče, a vydal jsem se s ní do střelnice.

Naštěstí jsem to po telefonu stihl zařídit, takže tady už nikdo nebyl a u střelnice byl můj kámoš Patrick.

" Čau," pozdravil jsem ho.

" Zdar," řekl a zarazil se.

" Harry od kdy si bereš na střelnice děvky? Od kdy si je bereš kamkoliv?"

" Od té doby, co nemá děvky!?" zavrčela na něho Sam, ještě dřív než jsem něco stačil říct já.

" Jo, jasně," ušklíbl se na ni. To Sam nevydržela a chtěla mu jednu vlepit, ale zadržel jsem ji.

" Patricku opravdu to není žádná děvka, je to moje přítelkyně," vysvětlil jsem mu.

" Víš o Megan?" podíval se na ni.

" Jo," odpověděla mu bez zájmu.

" Aha," nevěděl co říct.

"Aha? Děláš si srandu? A co nějaká omluva nebo něco?" naštvala se Sam a já jsem byl na její straně.

" Omlouvám se ti. Začneme znovu? Jsem Patrick,"podal jí ruku.

" Sam," podala mu ji neochotně taky.

Zakroutil jsem nad ním hlavou. " Jdem si zastřílet, tak jsem už nikoho nepouštěj. Je ti to jasné?" ujišťoval jsem se ještě.

" Je," odpověděl mi.

Otočil jsem se na patě, chytl Sam za ruku a rozešel se s ní po schodech dolů.

" Promiň," omluvila se mi Sam.

" Za co?"

" Měla jsem být ticho."

" Jo to měla, ale to by nebyla moje holka, kdyby se o sebe nepostarala sama," mrkl jsem na ni a chytl ji kolem ramen.

Když jsme přišli dolů, ukázal jsem Sam pistoli a chtěl jí pomoct. Trvala ale na tom, že si to všechno udělá sama, takže jsem ji musel nechat. Chvíli jsem ji pozoroval, ale ona to opravdu všechno zvládla. Nechápu, že o ní ještě pochybuju, zavrtěl jsem hlavou a začal střílet sám.

o dvě hodiny později

"Taky už jsi to všechno vystřílela?" zasmál jsem se, když to už podruhé zkusila a pořád nic nevystřelilo.

" Jo," řekla trochu smutně.

" Ale jsme tu dvě hodiny, takže by jsme mohli třeba už i jít."

" Dobře, díky, že jsi sem se mnou jel, zase jsem se odreagovala," taky se zasmála.

" Nemáš zač, taky mi to tu nevadilo," usmál jsem se, přitáhl a potom se podíval na to, co Sam nastřílela.

" Páni Sam, kde jsi se tak naučila střílet? Ani jednou jsi neminula."

" Nevím, baví mě to," usmála se a podívala se na svůj výtvor, nad kterým se taky usmála.

" Tak pojď," řekl jsem a zase si ji odtáhl nahoru. Tam jsem Patrickovi zaplatil a odvezl nás domů.

*Sam*

" Bavilo?" zeptal se mě Niall, který se mnou šel střílet poprvé, když jsme přijeli.

" Jo, ani jednou jsem neminula," pochlubila jsem se.

" To jsi šikovná," mrkl na mě.

" Někdy půjdeme zase spolu jo?" usmála jsem se na něho.

" Beru tě za slovo," zasmál se a posadil se ke stolu, kde byla zase nachystaná večeře.

Jsem opravdu hrozná. Buď spím nebo někde jsem a všichni se sejdeme jen u jídla. Je ale pravda, že je vždy výborné, stejně jako bylo dneska. A chutná i ostatním, protože nikdy ani nedutáme.

" Nezahrajeme si něco?" zeptala jsem se po večeři.

" A co?" podívala se na všechny Chloe.

" Něco normálního," doplnila jsem, protože dneska jsem nechtěla hrát nic úchylného.

" Monopoly!" křikla Gemma. Já jsem s ní hned souhlasila a ostatním nezbývalo nic jiného.

asi o šest hodin později

" Nedohrajeme to zítra?" zívla jsem.

" Asi jo," odpověděla mně Gemma.

Ano, už jsem hrála jen já a Gemma. Všichni ostatní prohráli a šli spát jen Niall A Harry tady podřimovali u nás. Vlastně byli dost směšní. Niall byl opřený o Gemmino rameno a Harry mi ležel v klíně.

" Budeme je vůbec budit?" zasmála se Gemma, když si je taky prohlídla.

" Já bez toho, abych Harrymu oddělala hlavu neodejdu a ty taky ne, protože když si stoupneš tak ho nejspíš vzbudíš," zasmála jsem se taky.

" Tak to se koukej," opřela si Nialla o jednu ruku, opatrně vstala a položila ho na zem.

" Teď ty, šup," pobídla mě.

Měla jsem to vlastně jednodušší. Jen jsem mu oddělala hlavu a pohodlně vstala. Potom jsme je srovnali vedle sebe, pod hlavy jim dali polštáře a na ně hodili deky.

Pak jsme zamířili do našeho pokoje. Hodili na sebe obě Harryho tričko a jen v kalhotkách si lehli do postele.

Má poslední myšlenka než jsem usnula byla, jak bude Harry ráno vypadat, až se probudí vedle Nialla.

Máte tu další díl. A zítra bude silvestr!! Co vy? Jak budete slavit?

Děkuji vám za přečtení, komenty a hvězdičky :*

Tento příběh bych chtěla věnovat všem, co si to čtou. Mám vás ráda :3

J.