Úvodní kapitola-Válka zuří

2.7K 152 24

Nad ztichlým Londýnem se pomalu snášela noc. Byl konec července a každý by čekal, že všude bude plno dětí užívajících si prázdnin, plno mladých teenagerů, kteří si budou užívat toho, že jejich ,,drazí" rodiče odjeli na dovolenou a zkrátka že všude bude plno lidí kteří si budou užívat teplého počasí a světla až do pozdních večerních hodin. To se však v tuto chvíli nedělo. Každý rozumný tvor byl radši zalezlý v teple svého domova a snažil se nepřemýšlet nad událostmi které se denodenně děly po celé Anglii. Nebylo snad jediného člověka, který by nevěděl, že se něco děje. Snad i každé malé dítě, vědělo o všech (nebo alespoň o většině) těch záhadných zmizení lidí, kterých se za poslední týden událo více než dost. Všem připadalo divné, že je všude temno, chlad a depresivní nálada. Řešili to úplně všichni, děti si vymýšlely nejbláznivější teorie o tom, že na Anglii zaútočili mimozemšťani, dospělí zase tvrdili, že je to pouze změnou počasí a že za pár dní to zmizí. Nikdo nevěděl co se děje, ale politici a obecně ti, co tak nějak vedli stát tvrdili, že je vše v naprostém pořádku a ti ostatní, jim to s radostí věřili. Nikdo (ani politici) ovšem neměli tolik odvahy na to, aby tato pozitivní slova uvedli do činů a chovali se "normálně" a jako by se nic nedělo. Našlo se ovšem několik lidí, kteří věděli, že to pravda není a politikům nevěřili ani slovo. Své názory však neříkali na veřejnosti, nechtěli a vlastně se ani nesměli prozradit. Ostatní lidé se nesměli dozvědět o tom, že oni umí a ví víc než se zdá. Těch několik lidí mělo totiž schopnosti o kterých se obyčejným lidem ani nesnilo. Byli to kouzelníci.

A právě kouzelníci, vlastně za vše mohli. Oni věděli proč je všude tma a depresivní nálada. Nad Anglií opravdu (ač to zní bláznivě) zavládlo temno. Nejstrašnější a jeden z největších čarodějů všech dob, který si říkal Lord Voldemort, získal moc a na svou stranu začal shromažďovat spojence. Většina lidí se nechala strhnout. Většinou to bylo ze strachu o své rodiny nebo o sebe. Někteří se k němu však připojili i dobrovolně, prostě měli potřebu něco sobě nebo ostatním dokázat. Našla se však i hrstka lidí kteří se rozhodli bojovat. Byli to lidé kteří nechtěli aby Voldemort vyhrál, nechtěli aby byl ještě silnější než nyní. Byli to lidé, kteří byli odhodláni položit svůj život za dobrou věc. Tito lidé ve většině případech patřili do sdružení jménem Fénixův řád, sdružení, které založil Albus Brumbál, který se svými schopnostmi rovnal i Voldemortovi, byl však mnohem lepší, mocnější, spravedlivější a hlavně bojoval za dobrou věc. Byl to člověk, díky kterému se lidé i v těchto nepříznivých dobách cítili více v bezpečí a i díky němu, někteří zůstali věrní dobru a správným věcem. Mezi nimi byli např. Sirus Black, Remus Lupin, Peter Pettigrew, manželé Longbottomovi, nebo manželé Potterovi....

***

James Potter se unaveně sesunul na lavičku a zamyslel se. Konečně se po dlouhé době zkusil zamyslet nad tím, jak se věci mají. Ale opravdu to pouze zkoušel. Již několikrát za těch pár minut, které tu strávil se přistihl, jak se co vteřinu kouká na hodinky, ale to co mu ukazují, nevnímá. Chvíli co chvíli si projížděl své, už tak hodně rozcuchané vlasy, takže mu trčely do všech světových stran. Pořád nervózně poklepával prsty na bílé opěradlo plastové lavičky na které seděl. Byl opravdu hodně nervózní, ale kdo by nebyl?! Jeho ženu Lily, jeho milovanou Lily, která pro něj znamenala všechno, právě odvezli na porodní sál. Opravdu by nepřežil kdyby se jí nebo tomu malému něco stalo. Nebyl by ani zdaleka tak nervózní, kdyby Lily dala na něj a na jeho názor, že by bylo lepší kdyby rodila v kouzelnické porodnici. Lily si však zarputile stála na svém názoru, že je lepší aby porodila v obyčejné mudlovské porodnici. Po několika výměnách názorů a nakonec i přes Jamesovi protesty se rozhodlo pro Lilyinu volbu. Ach, kdyby Lily dala na něj, to by bylo určitě mnohem lepší...

...z přemýšlení Jamese vytrhly zvony na nedaleké kostelní věži, které právě odbíjely půlnoc. Ve stejnou chvíli se také rozrazily velké skleněné dveře porodního sálu a z nich vyšel doktor. Doktor se rozhlédl po čekárně, ve které byl pouze James a celkem zbytečně se otázal: ,,Pan Potter?" a když James na souhlas pokýval hlavou, dodal pouze: ,,Můžete jít dál." A přesně na tato slova James čekal. Dál už nečekal jestli doktor ještě něco dodá a rychlostí blesku vystartoval z lavičky směr porodní sál. Jakmile rozrazil ony skleněné dveře, začal se zběsile rozhlížet po Lily. Uviděl jí prakticky okamžitě. Ležela tam v posteli, unavená ale šťastná. James se rychle přiřítil k jejímu lůžku. Přiběhl k ní, objal ji a rázem byl ten nejšťastnější člověk pod sluncem. I přesto, že venku zuřila válka, on stál tady, na porodním sále se dvěma osobami, které miluje. Se svou ženou Lily a s jejich malým Harrym Jamesem Potterem.

Takže tohle byla taková úvodní kapitolka. Doufám, že se Vám líbila. Pokud budete mít nějaké připomínky budu určitě moc ráda, když mi je napíšete, jinak je to můj první příběh, tak buďte prosím shovívaví. Jinak se Vás chci zeptat, jestli chcete, abych pokračovala tady, kde jsem skončila (tedy na porodním sále) a nebo jestli se mám posunout v ději dál. Tenhle příběh bych chtěla udělat hlavně podle Vás, takže mi klidně do komentářů pište své návrhy a já se budu snažit je nějak zakomponovat do dalších dílů.

Veselé Vánoce, bohatého Ježíška a snad ahoj u dalších dílů ;)

-Perry









Co by kdyby...Read this story for FREE!