Kroky se blížily k mému pokoji, ale já jsem se to snažila ignorovat. Propukla jsem v obrovský pláč. Klepání mého tělo pořád nepřestávalo a já si připadala, že už nezvládnu vůbec nic. Potřebuji jen obejmout a říct, že všechno bude fajn. Někdo zaklepal na dveře. Nevnímala jsem.
„Otevři! Dělej!" zakřičel jeho hlas.
„Nech mě být," řekla jsem. Jeho ruka opět zabouchala na dveře až jsem se bála, že je vylomí.
„Megan. Nemám náladu na to být zlý," promluvil. Zvedla jsem se z postele a s uslzeným obličejem a rozklepaným tělem jsem otvírala dveře. Silně mě chytil za paži a popostrčil a hodil do postele.
„Budeš mlčet je ti to jasný?" zašeptal.
„Ne!" zaječela jsem když mi došlo, co chce dělat. Na obličeji mi přistála facka a z očí mi vytekly další slzy.
„Něco jsem řekl," říkal pořád tiše.
„Nechci!"
„Drž už hubu," těsně u mého obličeje promlouval k mému bezmocnému malému tělu. Prosím ať to skončí.
„Předpokládám, že tě Daniel si užil," říká. Plaše jsem kývala.
„Odpovídej!"
„Jo, ale předtím, předtím jsem s nikým nic neměla," koktala jsem ustrašeně.
„Aaaa. Neřekl bych do tebe, že jsi nezkušená," zabroukal.
„Prosím nech mě být," zašeptala jsem.
„Drž hubu jsem řekl!" Strhl ze mě mikinu a já zůstala ve volném tílku. Rifle mi sundal rychlostí, kterou jsem ani nepostřehla. Sundal si kalhoty. Udělal něco co jsem nečekala ani v nejhorším snu. Pohodil mě na zem a rukou si mě přitáhl k tělu. Byla jsem na něj nalepená zády a cítila jsem jak mi jeho chlouba tlačí na zadek. Jednou rukou mě držel za paži a tou druhou mě chytil za vlasy. V mžiku do mě tvrdě vnikl. Všechno, co se odehrálo za poslední dny na mě dolehlo a já začala znovu plakat.
„Auuu," zavzlykala jsem.
„Bolí to," brečela jsem.
„Tvůj problém." Už nemůžu. Už chci konec. Cítím, že se udělal. Odhodil mě jako kus hadru a odešel. Bolelo to, ale jedné věci jsem si všimla. Ani jednou mě nepolíbil..
Tak jsem se rozhodla, že vám udělám radost. Komentujte a votujte.
Miluju vás všechny♥
