1.

9K 438 42

Pobertové tráví, s laskavým svolení pana a paní Potterové týden letních prázdnin u Jamese doma.
S: Co podnikneme? protáhne líně.
P: Mám hlad!
J: Ignoruje ho, famfrpál?
S: Nemáš v záloze něco míň okoukanýho?
R: Co takhle začít dělat ty úkoly od-
S: Jsem pro famrfrpál!
P: S obavami v hlase, ale nemusím bejt zase potlouk, že ne?
R: Překvapeně, tys jim dělal potlouk?
J: Souhlasně, a byl sakra dobrej potlouk! Podává Removi a Petrovi koště.
R: Že mě to nepřekvapuje...
P: Proč má Remus kometu a já jen zameták?
S: Proč se tak blbě ptáš?
J: Je to jeho přirozenost!
R: Klidně si ho s tebou vyměním...
J: Nepřipadá v úvahu!
R: Mně je přeci jedno, jaký-
J: Tady jde o princip!
R: Plácáš z hladu.
S: Tady jde o zdraví koštěte! podrážděně, hele, Petře, s tvou šikovností je větší šance, že se rozmázneš... tak proč to tu rozmazávat! zazubí se, James ti kometu nepůjčí, má jí celkem rád!
R: Zavrtí hlavou.
P: Dychtivě kouká po Remově koštěti.
S: Zůstane ti to, červíčku.
P: Hele, neříkej mi-
J: Jak? Červíčku?
P: Remusi, řekni jim něco.
R: Unaveně, co? Stejně si nedají pokoj, jednoduší bude si na to zvyknout.
P: Mračí se a mává starým koštětem, a proč vy všichni máte tak skvělý přezdívky a já-
J: Vážně chceš znát odpověd?
S: Jo, dychtivě.
P: Řek bych, že- ne?
Po zápase, který "nečekaně" skončil 5:0 ve prospěch Siriuse s Jamesem (nepomohly ani Removy hlasité protesty, že čestné by bylo losovat a ne se prostě přidružit) se pobertové vřítí do kuchyně.
P: Já...
J: Máš hlad!
S: Předstírá překvapení, jaks to věděl.
J: Trelowneyová vždycky říkala, že mám to - no... vnitřní oko!
R: Spíš vnitřní okno!
J: Dotčeně, nikdy jsi nerozuměl vyšším mocnostem!
R: Nikdy jsem nerozuměl ani vám třem.
J: Vždyt o tom mluvím, zářivý úsměv.
Paní Potterová: Kluci?... Tady jste- je mi to moc líto, sundává si zástěru, ale zapomněla jsem, že musím ještě vyzvednout nějaké podklady do práce. Vydržíte to tu pár hodin sami?
S: Krásnější nabídku jsem jaktěživ neslyšel, zasněně.
J: Dloubne ho loktem, klidni hormon... jasně mami!
PP: Jen- moc mě to mrzí- nemám ještě uvařeno.
P: Jako na protest mu zakručí v břiše
J: To je dobrý, něco slupnem.
S: Střelí pohledem po Removi.
PP: Nedůvěřivě, vezměte si ten koláč od večeře. A hlavně tu na NIC nesahejte!
S: To by mě nikdy...
J: Dubne mu na nohu, nebuď obscénní!
PP: Vrátím se, jak jen to půjde a něco ukuchtím. Naposledy se na ně nervózně usměje a zabouchne za sebou dveře.
P: Ehm...
S: Vážně má tvoje máma takový ty...
J: Sklapni.
S: Co je? Jen chci mít rozhled.
J: Vrhne se po něm, ukážu ti rozhled hlavou dolů!
P: Ehm!
J: Máš něco s hlasem?
S: Ne, se žaludkem.
R: Ehm...
S: Ty mě překvapuješ!... Vlkodlaka honí mlsná?
R: Nech si toho, hele, kde je ten koláč? Taky už mám docela hlad.
J: Támhle na poličce.
P: Okopává nohou kredenc.
S: Hele, ten koláč je nějakej menší než jak ho od večeře pamatuju.
R: Nakloní se k němu se ztrápeným výrazem, pamatuješ si to dobře.
J: Uhněte, co to melete? odstrčí je, jsem si jistej, že ještě včera takhle nevypada. Dokonce jsem si jistej, že včera tu ještě byl!
S: Podezíravě si měří Petra s výrazem- já nic, já Poberta- v rohu kuchyně, jsem si jistej, že Petr taky!
P: Zvedne hlavu, říkal jsem vám, že potřebuju cukr.
S: Proto jsi nám sežral oběd?
R: Siriusi!
S: Co Siriusi?
R: Petr to neudělal záměrně, nemohl přece vědět, že-
S: To je mi jedno! Já chci jíst!! Ignoruje fakt, že obyčejně vydrží nejíst celý den. Otočí se na Jamese, napadá tě něco?
J: Sníme Petra.
S: Fuj!
P: Očividně neví, jestli má být potěšený nebo dotčený.
R: A teď něco reálnýho.
J: Co se ti nelíbí na mým nápadu?
R: Jedním nebo více slovy?
S: Trudně- chci jíst!
J: Už ti někdo řek, že seš strašně zhýčkanej?
S: Jo, Sinthia- chtěla, abych se vykoupal.
R: Tomu nerozumím.
S: Řekl jsem jí, že se koupat nebudu, dokud mě Remus nezačne zase pouštět do umývárny pro perfekty.
R: Nemáš tam co dělat!
J: Pamatuju si na to- na protest ses tehdy nekoupal celej měsíc.
P: To já...
S: Ušetři nás detailů.
R: Vraťme se k tématu.
J: To je?
S: Petrova hygiena.
J: Nejsem si jistý, jestli se mi tohle téma líbí.
P: Oběd!
S: Nezamlouvej to!
R: Dost!... hele, Jamesi, určitě tu máte ještě něco jinýho... ehm... pokud možno stravitelnýho.
Po prošmejdění veškerých dostupných koutů kuchyně najdou Pobertové dvě jablka a hrudku másla.
J: To je jediný, co můžeme sníst, jak to je.
S: Petra taky můžeme sníst, jak je!
J: Nechci si kazit chuť.
P: Hladově okukuje dvě jablka.
J: Vytrhne mu je z ruky- s tím nepočítej. Svůj příděl už jsi zblajzl.
P: Remusi!
R: Hele, nic proti tvým zásobovačským schopnostem, otočí se na Jamese, ale vážně myslíš, že to bude stačit pro tři osoby a jednoho Siriuse?
S: Zamračí se.
J: Pro tři osoby jistojistě!
S: Asi vyhlásím loveckou sezonu. Dnes jsou na jídelníčku jeleni!
J: On tě přejde smích.
S: Ukaž!
R: Nemůžete se uklidnit?
S,J: Ne!
P: Hmatá po jablku.
J: Už to mám!
S: Ale ne, víte jako co, to vypadá?
R: Jako nápad!... Jeden z Jamesovy bravurní sbírky průšvihů.
J: Jděte do háje! Tak chcete to slyšet?
S,R: Předstírají, že přemýšlí...
S: Můžeme ho odnápadnit.
R: Co ho můžeme?
S: Přece odnápadnit, vysvětluje.
J: Hej!...
R: Pochybovačně si prohlíží Siriovu hůlku, já ti nevím. Užs to někdy zkoušel? Mohl by skončit v horším stavu než je...
S: Zahledí se na Jamese, nemožné! Risknu to- v jeho případě nemáme co ztratit!
J: Vyhrožuje Siriovi zdvihlou pěstí, fajn, ale počkejte až to uslyšíte. Jestli se vám můj nápad nebude líbit, klidně si mě odnápadněte.
R: Pokrčí rameny.
J: Uvaříme si sami!
R: Odnápadni ho!
J: Vzteklý pohled
P: Ale tvoje máma říkala, že...
J: Jo, a taky říkala, že se nemám dloubat hůlkou v nose
Tři znechucené pohledy.
J: To byla jen metafora!
S: Chladně- už mi ji nikdy nepůjčuj.
J: Hej, to byla jen...
R: Hele, nemyslím si že je to dobrej nápad. Co kromě připálenýho čaje loni v zimě, jsi uvařil?
J: Nevídáno- člověk by měl žít přítomností!
Znovu tři skeptické pohledy.
S: Jo, zítra by tě mohli zastřelit Dvanácteráku!
J: Zítra bych tě moh nabrat na parohy, čokle!
S: Vyhrnuje si rukávy.
P: Po jeho vzoru- takže jdeme na to?
S: Překvapeně - na co?
P: Nemně otvírá ústa.
J: Hele, kluci- přece nejsme žádný skety- promin Petře. Jednou jsme Pobertové! No ne...? Taková triviálnost jako je tahle nás nemůže rozhodit.
S: Kam jsem to vlez!
R: Špatnej nápad.
P: Chjasně- chroustá druhé jabko- zvládneme...
J: Když nám nesežereš ingredience.
P: Zrudne.
J: Začneme?
Siriuse nejspíš napadne, že to koneckonců není zas tak špatný nápad.
S: Veď mě, o mocný!
J: Fajn, jako první rozdělíme pravomoce- já jsem samozřejmě šéfkuchař.
S: Proč ty?
J: Protože jsem kapitán famfrpálovýho týmu, jsem okouzlující, brilantní, nápaditý a-
S: Dobře, dobře- buď si kapitán kuchař.
J: Pokračuje- Petr bude zásobovač.
S: Není to trochu riskantní?
J: Nenechá se vykolejit- Sirus bude dohlížet na Petra-
S: Hele-
J: Promiň- Sirius bude... eh...
R: Jako bych tu nebyl.
J: No, vy dva prostě budete dělat, co vám řeknu.
R: Originální.
S: Jak jsem si zasloužil takovou důvěru?
J: Triumfální výraz- do práce, bando líná!
Dva ublížené pohledy-
J: To já jen tak...
P: Co mám zásobit?
S: Zásob se z dosahu jídla.
P: Zmateně kouká po Removi.
R: Asi bysme měli najít nějakou kuchařku.
S: Ty si nedáš pokoj, co?
R: Hele, a jak to chcete províst?
J: Improvizace?
P: Co je to-?
S: Sklapni červíčku.
Sklapne.
R: Stejně si myslím že by bylo lepší...
J: Hele, my všichni tady víme, že seš posedlej těla černejma malejma klikihákama, co se jmenujou písmenka,
R: Zakaboní se.
J: Ale vaření vyžaduje špetku- fantazie!
S: Obdivně hvízdne- tedy, kde se to v tobě bere?
J: Skromně- říkal to jednou Křiklan na lektvarech.
R: Trpce- otrávíme se.
S: Tak dobře. Jamesi, máte tu nějako ku-chař-ku? At má zde přítomný pan Náměsíčník klid?
J: Nemám tucha.
R: Jaké překvapení.
P: U tebe v pokoji jsem zahlídl Hrnečku vař.
J: Zčervená- drž tlamu, Červíčku!
R: Poklepe ho po rameni- tak si to tak neber.
S: Podezřívavě- co je to hrnečku vař?
R: Pohádka- tys ji nikdy nečetl?
S: Přemýšlí- kdo tam umřel?
J: Nikdo, proč?
S: Matka vždycky říkala, že pohádky jsou demoralizující.
R: A co ti tedy četla před spaním?
S: No... Zrůdné zrůdy v historii kouzelníků... nekrolog rodu Blacků...
R: Tak to hodně vysvětluje.
P: Co je to nekrolog?
J: Seznam plnej umrlců.
P: Co je to umr...?
J: Utře asi ruce do kalhot - jdeme na to!
P: Na umrlce?
R: Trpělivě- Péťo, co kdybys nás šel zásobovat?
P: S radostí!
J: To bylo prozíravé!
S: Tak prozíravé jako tvoje famfrpálová finta- jak nechytit zlatonku ve 100 krocích?
J: Dotčeně- hele, nech si to, já za to nemohl! Zamlžily se mi brejle!
S: Imituje Jamese na koštěti- a pozor- napodobuje hlas-famfrpálového komentátora- teď mu proklouzla mezi prsty jen o půl metru!
J: Siriusi, udělej pro mě něco-
S: Cokoli.
J: Sklapni!
R: Dost- snaží se je od sebe odtrhnout
P: Našel jsem ty zásoby.
J, S: Krysa se vrací na potápějící se lod?
P: Tváří se vyjeveně.
R: To nic...
S: Tak cos tam našel?
P: Zamává jim před očima bílou zeleninou.
S: Podezíravě-co je to?
R: Tuřín.
J: Znechuceně- nesnáším tuřín!
R: A co snášíš?
S: Lily Evansovou! Dostane po hlavě tuřínem.
O dvě boule později...
R: Třímá v ruce přeražený tuřín- Péťo, co tam ještě máš?
P: Brambory!
S: Byl bys mizernej domácí skřítek.
P: Ohrne ret- Hele, beru jen to, co tu James má!
S: Na Jamese- byl bys mizernej domácí skřítek šéfkuchař.
J: Kysele- degraduju tě!
S: To nemůžeš!
R: Technicky vzato může.
S: Zavrčí k Removi- někde jsem tu zahlíd "vlkodlak na 100 způsobů".
R: Jamesi, nemůžeš.
P: Jak na sto?
J: Začneme?
P: To je Remus jako chameleon?
S: Degraduj jeho!
P: Za co?
J: Za blbost!
Petr se zakaboní.
J: Dobře, máme tu mrkev, brambory, jakousi flákotu, další kýble zbytečný zeleniny, třepe skleněnými lahvičkami- koření a bylinky.

Poberti "kuchaři"Přečti si tento příběh ZDARMA!