It's okay to go your own way! book 2. [CZ]

Part 11

,,Ne, díky.. brácho.. sakra, vypadáš jak nějákej ženatej třicátník, měl by ses oholit.''
,,Myslíš, že se mu nebudu líbit?'' Vylezlo z něj. Projížděli jednou menší vesničkou, která je po několika minutách cesty znovu spojila s dálnicí.
,,Myslím, že v tobě nepozná kluka, do kterého se zamiloval.. Ethane.. já jen.. nemyslíš, že bys toho měl nechat?'' 

,,Ne'' Odpověděl stroze a vydechl dým, který měl v ústěch. Před šesti měsíci byl ubrečený, ustašený, teď, když byl bez něho, jen psal dopisy a snažil se s ním spojit.

Měli najetých jen dvacet kilometrů a už stáli v zácpě. Ethan si z kapsy vyndal Ryanovu fotku. Jak se tam oba usmívali. Cítil jak mu jedna slza nějákým způsobem spadla na papír, hned se mu propil. Rychle s tím papírem začal mávat.

,,Klid Ethane.. klidně se vybreč.'' Usmál se na něj Simon. Říká se, že homosexuálové jsou celkově citlivější, ale Ethanova achillova pata byl právě ten dokonalý, modrooký chlapec, kterého skoro 180 dní neviděl, necítil.. neslyšel. Nemohl ho líbat, nemohl se rozloučit.. přes to všechno co prožil. Tohle byl jeho zatím nejhorší rok života.
S láskou přišly komplikace. Nejdřív skoro zemřel.. Třeba si vážně nebyli souzeni.
Občas ta pravá láska je pro nás to nejhorší..  nebo třeba jen ti dva neměli štěstí. 
Ethan se zamyslel tak moc, že si nevšiml, jak se kolona konečně pohla. Šlápl na plyn a rozjel se směrem k New Yorku.

. . .
O 2 hodiny později

,,Kdy jste se dali dohromady?'' Zeptal se Simon, který konečně odtrhl zrak od svého smartphonu. Něják ho to zajímalo a hodina  a půl mlčení nebyla  uplně zábavná.
,,Na tom školním zájezdu..''
,,Podrobnosti, Ethane..'' Pobídl ho.
,,On.. Matt.. chtěl se mnou.. no.. víš a já nechtěl, Ryan mu jednu vrazil. Vlastně já ho poprvé políbil asi dva měsíce po našem prvním setkání, ale pak jsem to musel utnout kvůli té šikaně. No.. a tak jsme byli kamarádi.. ale já jsem zjistil, že jsem se do něj tak něják zamiloval.. '' Ethan chvíli ztichl. Řidil docela dobře, ale klepaly se mu ruce od toho jak o něm mluvil. 
,,A pak když jsme si to přinali přišel coming out.. a tak něják to bylo venku.. a zbytek už znáš.'' Otočil se na něj.

,,Tak proč si ho podvedl?'' Při téhle otázce Ethanovi spadl úsměv z tváře.

,,Byl jsem opilý.. nevěděl jsem, co dělám.. já.. já vím, posral jsem to.. ''
,,Ethane.. asi ti to nepomůže, ale můžu ti říct jen jediné. Podle toho jak tě poslouchám..  podle toho jak jsi celý půl rok jako tělo bez duše.. možná nejsem odborník na vztahy, rozhodně nejsem odborník na lásku, ale vy dva.. musíte být spolu, protože jestli tohle nevýjde.. vlastnoručně popravím nespravedlnost.''
,,To je milé.. jak se o mě staráš, ale ve světě je ještě víc nespravedlnosti, že tohle je oproti tomu nic.'' 

Na odpočívadle se ti dva prohodili, aby Simon mohl řídit. Ethan už byl docela unavený, jelikož vyráželi hodně brzo ráno tak vůbec nespal. Ve své pravačce stále držel fotku svého Ryana a tak na chvíli zavřel oči.

 Ocitli se před jeho domem, který byl docela velký a pěkný. Světla se rozsvítila jakmile přijeli do ulice. Ryan to auto naprosto důvěrně poznával. Přál si tak moc, aby  přijel. A on opravdu dorazil.. opravdu tu teď sedí v tomhle mercedesu, kde spolu viděli širé nebe. 
Okamžitě seběhl schody a rozběhl se k němu přes těch pár metrů, které je od sebe dělily.

Padnul mu kolem krku a aniž by ho pozdravil se mu tak silně nalepil na rty, že se odlepil snaž až po několika minutách.

,,Promiň.. promiň, moc se ti omlouvám.'' Zašeptal Ethan, který ho křečovitě svíral v objetí a hladil ho v jeho černých vlasech, které se leskly od záře lampy, jenž osvětlovala ulici, kde bydlel.

,,Miluju tě.. '' Zašeptal pro změnu on. 

Ethan prudce otevřel oči. Byl to sen. Jen sen, nádherný, krásný sen, ale co když to tak nebude?

...............................................................................................................................................................................................

Čágooo. Zdravím vás všechny po dlouhé době. Tak jsem se v nemoci dokopala k dalšímu dílečku, který nás přenáší na cestu Ethana za Ryanem. Upřímně měla jsem co dělat , abych to napsala, už jen z důvodu, že mi není moc dobře a každý můj pohyb se stává peklem.. a taky proto, že jsem strašná svině a musím to jejich setkání oddalovat. Doufám, že mě i přes to máte rádi, protože nevíte co na vás chystám. 10 000% bude Happyend a na 0% vám řeknu spoilery.. jen možná to, že si počkáte prostě trochu dýl ale tím víc to jejich setkání bude dokonalý.

Děkuju moc za všechny pozitvní ohlasy, komentáře, zprávy.. prostě mě to všechno těší, já jsem takovej citlivej človíček tak se tu kolikrát rozbrečím štěstím :') :D
Díky moc moc moc
Miluju vás