Shit Happens 39.

Začít od začátku


Haha. To ani náhodou.


"Myslím, že jsme se naotravovali až moc. Kromě toho, zítra všichni vstáváme do školy. Zapomněli jsme hlídat čas."


Okouzlující. Babi měla pravdu. Je doopravdy okouzlující společník. Chci ho znova políbit. I za střízliva."Taky myslím, že se uvidíte zítra ve škole. Claire, kdykoli jsi vítána, to doufám víš," přeměří si ji babička přes obroučky brýlí.


Claire stydlivě přikývne a tiše poděkuje. Zayn, Louis, Amie a Monnie se zvednou zrovna tak, rozloučí se a já je vyprovodím ke dveřím, nebo aspoň chci, ale babi mě chytí za loket.


"Nemá tu pan doktorand náhodou sako?" šeptne.


Podívám se jí do očí. Její pohled plný nezbedných jiskřiček mi dá jasnou odpověď. To jako fakt, babi. Hraješ si na dohazovačku?! Musím si o tom s ní promluvit, později, až budeme samy.


"Ale-..." chci protestovat.


"Anet," protáhne babička kousavě. "Přestaň si lhát do kapsy. Tvoje předstírání nemá dobrý vliv na mou pleť."


Vyprsknu smíchy a přikývnu. Chci tedy odchytit Stylese, stojí nejdál ode mě, ale babi si mě ještě na okamžik přitáhne k sobě: "Máš kondomy?"


"Ježiši, babi!"


Pokrčí rameny: "Když mi řekneš, že to nechceš a že si to neužíváš, osobně ho chytím za toho jeho ptáka ohniváka a odvleču ho do vazby hned vedle dějepisáře."


Zachrochtám si do dlaně. Babiččino názvosloví je bezchybné. "Myslím, že o jeho ptáka ohniváka se dokážu postarat sama."


"Hodná holka," pochválí mě babička. "Ale buďte tiše. Máma za chvíli přijde."


Potřebuju se někde zhroutit a smát se tomuhle rozhovoru. Babička je třída. Dvě hodiny je podle ní chvíle? To jako fakt? Měla bych si s ní někdy dát Bechera a vytáhnout z ní nějaké zážitky z její střední. Nebo vysoké. To bych se asi dozvěděla věci! Obejdu taťku obloukem, nemusí vědět, jak to ve skutečnosti je, využiju mumraje u dveří, čapnu Harryho za ruku a chci ho odvést nahoru, ale jsem přistižena při činu. Taťka ke mně zvedne tázavý pohled - držím jeho ruku.


"Uh," vyrazím ze sebe.


Táta pozvedne obočí: "Anet?"


"Má tu sako," kývnu nakonec ke Stylesovi. "Bude vadit, když..."


Taťka zamrká, pak vzhlédne k babičce a nakonec se podívá zpátky na mě. "No... až přijde máma, řeknu jí, že už spíš."


Skoro vytřeštím oči, ježiši tati, ty taky?! Zahihňám se a natáhnu se na špičky, abych mu dala pusu na tvář.


"Mějte se, děti, zítra ve škole!" rozloučím se s bandou.


Babička stiskne rty a odejde zrovna tak, a táta mi věnuje vševědoucný úsměv, načež zapluje do koupelny. A brácha je kdesi ve městě, spí u kamaráda. No doprdele sakra. Já mám celé patro a Stylese pro sebe. Co je tohle sakra za rodinu. Já tomu vůbec nerozumím. Najdu správnou ruku, zkontroluju, že to je Styles, a zatáhnu ho k sobě do pokoje, než stihnu udělat nějakou další rybu.


"Huh- Anet-!"


"Buď zticha," zarazím ho a poodstoupím o půl kroku. Je o hlavu vyšší než já. "Buď... buď sakra zticha. Balíš mě celý týden, oplzle na mě zíráš, flirtuješ se mnou, až to pěkné není, jsi tak sexy, že bys na to měl mít zbrojní pas a tvoje ďolíčky by měly mít svůj vlastní zbrojní pas. A to už doprdele vůbec nemluvím o tom tvém debilním humoru. Takže mlč. Doprdele, mlč a sakra - buď odtud vypadni, nebo mě kurva nahoď na stěnu a vyšukej mi mozek z hlavy."


Shit HappensPřečti si tento příběh ZDARMA!