Holka z děcáku [ ff s one direction ]

31.KAPITOLA

Dojeli jsme do Prahy asi v sedm večer. Bylo ještě světlo, a tak jsme se rozhodli, že se půjdeme po Praze porozhlédnout a že nám Han bude dělat průvodce. Nejprve se ji nechtěla, ale nakonec jsme vyrazili vstříc městu. Opravdu dobře jsme se bavili. Han nám ukázala vše, co si pamatovala a my ji ochotně poslouchali a následovali. Nikdo nás nepoznal, byli jsme dobře maskováni. Užili jsme si to, a pak  se vrátili do hotelu. Všichni jsme byli unavrní a tak není divu, že jsme hned usnuli.

Ráno nás všechny probudil můj otravný budík. Bohužel jsme museli vstávat a jít na zvukovku. Zítra večer máme koncert a dnes nějaký rozhovor. Takže zase den strávený v jednom kole. Vylezla jsem neochotně z postele a podívala se kolem sebe. V posteli pospával ještě Niall s Liamem. Na gauči se válel Harry, v křesle si to pochrupoval Loui a Han byla na jiném pokoji. Měla štěstí, vidět nás takhle se poštěstí jen málokomu a nikdy to nedopadne dobře. Šla jsem do koupelny a převlékla jsem se. Kluci pořád pospávali, ale já je už opravdu potřebovala vzbudit. Našla jsem si maličký kbelík od cukrové vaty, co včera jedl Niall. Napustila do něj ledovou vodu a opatrně, jestli se tomu tak dá říkat, jsem na každého z nich trochu vylila. Ihned jsem uskočila do bezpečné vzdálenosti od nich a dívala se na jejich reakce. Všichni se naráz probudili s křikem. Harry to schytal zase nejvíc a měl zplihlé vlasy. To se mi opravdu asi vymstí. Hned, jak se trochu vzpamatovali, se podívali na mě. Jáměla ještě pořád v ruce ten kbelíček a měla jsem, co dělat, aby jsem se nerozesmála. Jejich výrazy opravdu stály za to utrpení, které následovalo.

Kluci, jak na povel vyskočili z míst, kde leželi a rozběhli se ke mně. "Tohle si teda vypiješ El. Takovéhle probuzení jsme si nezasloužili.", řekl mi Louis a přehodil si mě přes rameno a nesl mě do koupelny. Kluci nás následovali. V koupelně mě posadili do vany, podrželi mě tam, Harry vzal srchu a Liam na mě pustil ledovou vodu. Zaječela jsem, jak jsem se lekla. Kluci mě tam chvíli drželi než mě nakonec vytáhli a podali ručník. Je pravda, že jsem si to trochu zasloužila, ale vážně jenom trochu. Osušila jsem se, převlékla jsem se a i s už oblečenýma klukama jsem vyrazila na ten rozhovor. Mělo to být do nějaké televize.

Rozhovar jsme si docela užili. Nejlepší bylo, že jsem mluvila jen já, protože jsem jako jediná ovládala češtinu. Kluci samozřejmě taky mluvili, ale já to musela přeložit, což byl někdy docela problém, ale vážně jsme to zvládli. Po tom rozhovoru jsme zašli na jídlo a potom rovnou do hotelu. Zbytek dne jsme strávili poflakováním se u televize. Nšli jsme tam něco anglicky, tak jsme se dívali. Večer  jsme šli zase spát, tak jako předchozí večer, tedy až  na to, že křeslo jsem si tentokrát zabrala já.  Ještě než kluci usnuli jsem je varovala, že jestli ráno nevylezou z postele dobrovolně, tak bude zase sprcha. Jenže oni mi pohrozili tím samým, lale já to byla ochotna risknout.

Ráno opravdu vstali, jak slíbili a mohli jsme vyrazit do areny na zkoušku a nachystat se na koncert. Vše probíhalo, tak jak mělo a když přišel čas jít na podium zpívat, stejně jako v Brně jsme si s klukama říkali, že to bude nazapomenutelný koncert.

Další díl žije a já doufám, že je spokojenost. Napište mi, jak se vám to líbí. ;)