Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Napil jsem se ledového čaje, který jsem si objednal společně s pizzou, která se ovšem ještě připravovala. Seděl jsem venku na terase a musel jsem uznat, že ta místní pizzerie, kterou vybral Jungkook, byla vskutku útulná a klidná, jelikož venkovní sezení bylo ve vnitrobloku.
Kluci tu ještě nebyli, Yoongi se totiž v poledne nasral, že si musí neustále kupovat kávu v nedaleké kavárně, jelikož stejně jako já, ani on neměl v oblibě rozpustnou, takže ve dvanáct nasednul do auta, že pojede domů pro svůj kávovar.
Hoseok jel s ním, nejenom z důvodu, aby nejel takovou dálku sám, ale kvůli tomu, aby mu náhodou neruplo v bedně a nenapadlo ho navštívit svoji bývalou dívku.
A Jimin se objevil u nich na zadním sedadle jen z prostého důvodu, že prý miloval jezdit autem a zastavovat na benzínce, kde si koupil karamelové latte, které údajně chutná nejlépe jenom na čerpacích stanic.
Já jsem s radostí tuhle vyjížďku odmítnul, byl jsem unavený, vzhledem k tomu, že jsem v noci nespal dobře, jsem vytuhnul v posteli kolem třetí a probudil se až v šest, takže jsem se šel rovnou připravit, abych stihl tu pizzerku na tu sedmou.
Byl jsem tu však o trochu dřív, takže jsem si objednal pití a rovnou i jídlo, ač jsem vyloženě hlad neměl, tak jsem věděl, že se musím najíst, protože jsem oběd vynechal a bylo mi jasné, že až dorazí Hobi, tak s chutí sní moji druhou půlku pizzy.
Ve vnitrobloku se objevil Jungkook, který v jedné ruce držel svoji helmu a rozhlédnul se, než jeho výraz povadl, když spatřil mě, jak jsem mu věnoval mávnutí.
Chvilku jenom postával na jednom místě, než se rozešel dopředu a neochotně si sednul naproti mně. Helmu položil na dřevěný povrch, sundal si sluneční brýle a věnoval mi pohled, který jsem mu opětoval s trapným úsměvem, takže zhluboka vydechnul a již se chystal promluvit, ale v tu chvíli rozezněl jeho mobil.
V ten moment se u nás objevila i servírka, která se chtěla jistě optat, co si dá k pití, a já procítil jakési napětí, jelikož osobně bych začal vyšilovat, ale kluk s černými vlasy nikoliv.
Poslouchal osobu na lince, přitom věnoval pohled servírce a ukázal na mou skleničku, že si dá to stejné, a samozřejmě nezapomněl na laskavý úsměv.
Jeho pohyby byly tak ladné a sebejisté, působily naprosto přirozeně, a nebylo mi jasné, zda je trénoval či měl to štěstí, že je má dané od Boha. Yoongi se defacto pohyboval též sebejistě a přirozeně, ale s větší ledabylostí a nezájmem.
Servírka mu donesla pití, neverbálně poděkoval a po několika minutách hovor ukončil.
,,Kluci mají zpoždění, přijedou až za dvě hodiny." vysloví.
Nestihl jsem zareagovat či na to něco říct, jelikož se jednou napil a poté vytáhnul bankovku, kterou hodil na stůl a zvedl se. Uklidil si mobil do kapsy a vzal svoji helmu, takže mi došlo, že evidentně neměl zapotřebí se mnou trávit čas, když tu ostatní nebudou, ale já tu nechtěl zůstat sám.
