Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
V noci se mi nespalo zcela dobře, důvodem nebyl ten, že jsem byl v cizím prostředí, jelikož s tím jsem nikdy neměl problém, ale zkrátka kvůli pocitu, že se Jungkook nevrátil. Nesedli jsme si, nepovažuji ho za kamaráda, sotva známého, ale i tak jsem měl vnitřně špatný pocit, jestli se mu něco nestalo.
Vstal jsem z gauče, protáhnul se a zadíval se na hodiny, který ukazovaly sedm ráno. Jindy jsem byl zvyklý vstávat o víkendu později, jelikož jsem chodil spávat až kolem druhé ráno, ale včera mě překvapivě dostihla únava a sám jsem byl udivený, že jsem usnul už po desáté.
Deku jsem pečlivě složil a vzal polštář, všechno následně uklidil do skříně, odkud je včera Jungkook vytáhnul, aby mě nebuzeroval, že jsem tady po sobě ani neuklidil.
Prohlédnul jsem jeho pokoj, který zařídil vskutku minimalisticky, překvapivě nebyl bordelář, jedině neměl ustláno, ale jinak bylo všechno pečlivě uklizené a na svém místě, což jsem mu i záviděl, protože já s tím ještě trochu válčím.
Na komodě, parapetu a i poličce měl spoustu rámečku s fotografií, nemohl jsem si však nevšimnout, že skoro na všech byl Jimin. Měli strašně moc společných fotek, nejenom ze školy, ale i odněkud z přírody či jiných hezkých lokací.
,,No ty vole."
Krapet se mi sevřel žaludek, cítil jsem v sobě nelíbivý pocit, když se mi v hlavě objevila blikající červená barva a myšlenka, jestli tvoří pár. Domníval jsem se, že jsem debil, ale jak jsem nad tím přemýšlel, tak mi to začalo dávat větší smysl, jelikož Jungkook se pokaždé široce usmál, když ho spatřil a též mu říkal zlato, což mě drklo už poprvé v baru, kdy jsem ho poznal.
Jimin ho sice tenkrát nazval kamarádem, že měli spolu bydlet, ale nakonec černovlásek dostal pokoj pro sebe, ale mohl za tím být i něco jiného a zkrátka Jimin nechtěl říkat random klukům, že je na stejné pohlaví.
Měl jsem potřebu z jeho pokoje vypadnout o to rychleji, vzal jsem z konferenčního stolečku svůj vybitý telefon a bleskurychle si obléknul boty, abych mohl odejít. Dveře jsem za sebou zabouchnul, abych měl jistotu, že nezůstanou náhodou otevřený a vydal se po chodbě.
Zhluboka jsem vydechnul, když jsem došel ke dveřím, kde jsem málem pobyl přes noc a zaklepal. Svůj čin jsem provedl několikrát po sobě, v pravidelném intervalu a zastavil se až ve chvíli, kdy se přede mnou zjevil Hoseok, který měl kolem sebe deku a na tváři dezorientovaný výraz.
,,Kde jste kurva byli?"
Ani jsem se neuráčil vejít dovnitř, vypustil jsem svůj vztek přímo u prahu.
,,Dobré ránko i tobě?" vyloví.
Jeho hlas byl chraplavý, ospale si promnul oči a snažil se je více otevřít.
,,S tím jdi do prdele, vzal si mi klíče, nemohl jsem se dostat do bytu." řeknu.
Hlavou se opřel o rám a věnoval mi smutný pohled, který uchovával stále i vyčerpanost z nečekaného budíku v podobně mé agresivity.
