Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Již jsem dokázal zapomenout na to, jak umí být studentský podniky divný. Music Club El Mágico už podle názvu zněl prapodivně, uvnitř ovšem vládla skvělá atmosféra, byl tu hluk, dost lidí, ale jakmile jsme se usedli ke stolů, úplně vzadu, tak jsem to rušno tolik nevnímal.
Jimin přivedl svoje spolubydlící, i díky nim tu panovalo příjemné bytí, protože Jin a Namjoon, jak on řekl, byli hrozně fajn. Chodili do druháku a tohle místo zvolili právě oni, chodí sem prý již od prváku, vždycky sedí tady, jsou tu jako štamgasti.
,,A jak to, že jsi v bytě s vyšším ročníkem? Nikdo z tvých kámošů se sem nehlásil?" optá se Hobi.
Objednali jsme si alkohol a ač se za alkoholika nepovažuji, i když jsme pili dost často, tak já se vždycky držel a dal si pomálu, no dneska jsem se na drink strašně těšil, protože jsme celé odpoledne vybalovali a uklízeli.
,,Ne, šli hned pracovat, takže jsem přijel sám, ale nevadí mi to, jsou tu super lidi a též tu mám Jungkooka, chodil se mnou na střední, sice byl o dva roky výš, ale celý ty roky jsme se bavili." odpoví.
Jimina znám sice půl dne, ale nebojím se tvrdit, že kdyby uvízl sám na opuštěném ostrově, tak stejně neztratí dobrou náladu, protože svítí sluníčko a má výhled na moře.
,,Kde je vůbec? Má zase zpoždění." řekne Jin.
Napil jsem se ginu s tonikem, přitom se letmo podíval na Jina, který seděl vedle Namjoona na gauči. Připomínal mi krapet mého bratra, měl ty stejný pohyby a vyjadřovací schopnosti, ale o to více jsem si připadal v jeho společnosti klidně a jako doma.
,,Přes den byl mimo město, ale prý dorazí." odpoví Jimin.
Zády jsem se opřel o kožený gauč, který byl pro jednu osobu a seděl jsem tak sám, naproti mě byl Jimin, který se posadil vedle Hoseoka a Yoongi byl po mé levici na gauči, kde sice seděl též sám, ač tam měl prostor pro dva, ne-li tři lidi.
,,Super bar, lepší, než kam jsme chodili my." vysloví Hobi.
Byl zcela jiný, avšak svým způsobem doopravdy lepší, ale možná za to může skutečnost, že jsme v cizím městě a oficiálně zavítali do dospěláckého života.
,,Myslíš tu louku za školou?" ozve se Yoongi.
Zasmál jsem se a natáhl se pro své pití, Jin a Namjoon se zatvářili nechápavě, Jimin byl nejspíše též zmatený, ale na rozdíl od nich, se stále usmíval a i když byl mimo, tak vypadal spokojeně.
,,Když jsme neměli náladu chodit do podniku, tak jsme se oblékli do společenského oblečení a šli se ožrat na louku." osvětlím.
Museli jsme působit jako kokoti, vzali jsme s sebou pět flašek, jídlo a deku, dokázali jsme tam sedět až do brzkého rána a pak jet prvním ranním spojem domů. Jezdili s námi lidi z noční, nebo dělníci v montérkách, my jsme tam seděli v obleku, s kravatou a popíjeli levné víno z večerky.
