Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Minulost tě furt následuje, ale budoucnost tě potřebuje.
Nadechni se a nastav svou ruku, unikni tomu nesnesitelnému hluku.
On tě bude držet pevně, pomůže ti i duševně.
Tak se usměj a dej mu šanci, přeci jenom on tě dovede k tanci.
-
,,Jak jsi se kurva dostal na vysokou, když máš IQ jako Homo sapiens?"
Pousmál jsem se a položil krabici, která nebyla sice nejtěžší, ale tahat ji celou cestu z auta, až do druhého patra, nebylo zcela jednoduché.
Narovnal jsem se a ohlédl na svoje spolubydlící. Byl jsem tak nesmírně šťastný, že jsme se dostali společně na stejnou univerzitu a i kolej, avšak zrovna oni dva nebyli nejklidnější a žít s nimi tři roky, bude dosti náročné.
,,Protože když mi bylo pět, tak po otázce, jaká je má nejoblíbenější barva, jsem neodpověděl máme, že B." vysloví Yoongi.
Zasmál jsem se a podíval se na chlapce s hnědými vlasy, který pootevřel svoje rty dokořán a ukázal blonďákovi svůj prostředníček, který nepředvedl žádnou mimickou změnu. Měl svůj neutrální a laxní pohled, jako vždy.
,,Přestaň chodit k mojí mámě na kávu, ta je schopná ti povyprávět o všem ty vole." odpoví.
Hoseokova máma byla vskutku skvělá, stejně jako ta moje, ale měli větší byt, takže nám dovolila, abychom během střední přespávali u nich. Znali jsme se od základky, naše rodiče se znali též, stejně tak jako sourozenci, jezdili jsme společně na výlety a dovolené, i proto byli všichni nadšení, že jsme se společně ocitli i zde.
,,Kolik nám zbývá ještě krabic?" optám se.
Yoongi měl řidičák a auto, takže díky němu jsme nemuseli prosit rodiče, aby nás sem odvezli, univerzita byla totiž v hlavním městě, takže krapet z ruky. Domů budeme jezdit přes dvě hodiny, ale nám to bylo fuk, těšili jsme se, až prozkoumáme novou lokaci po těch letech.
Hoseok se rozvalil na posteli, Yoongi si lehnul na zem a nepřítomně se díval do mobilu, čekající snad na zprávu, kterou ovšem nedostane. Před třemi měsíci se s ním rozešla přítelkyně, kterou jsme měli všichni moc rádi, chodili spolu čtyři roky, ale jakmile se ukázalo, že ho vzali na vysokou sem, tak se její chování obrátilo.
Yoongi si přál, aby se do hlavního města odstěhovali spolu, pronajmuli si nějaký byt, ale ona odmítla, neměla v oblibě rušné velkoměsto a chtěla zůstat v městečku, kde jsme vyrůstali. Avšak nechtěla vztah na dálku, vídat se s ním jenom jednou za čas, což mně připadalo nehezké, přeci jenom ta cesta trvá jenom dvě hodiny, nepřipadá mi to jako něco, co by se nedalo hravě zvládnout a překonat.
