Kapitola 1.

29 5 0

Tak abych se představila..Jmenuju je Tereza a je mi patnáct let.Nemám žádného sourozence,proto jsem se někdy cítila sama.Možná už od té doby jsem chtěla pracovat s dětmi.Jenže na pedagogickou školu mě nevzali,jelikož jsem neudělala talentové zkoušky...Nevěřila bych,že noty jsou tak těžký..No a tak jsem na výběr ještě ze dvou škol,na které jsem byla přijatá - Hotelová nebo Zahradnická.Já si vybrala tu zahradnickou..Moc mi to na ní baví,hlavně praxe kdy chodíme pracovat do zahradnictví a květinářství.


Doma mám morče,andulku a u bábiny pejska.Ráda maluju a vyrábím různé výrobky..


Tak uplynuly čtyři roky a já úspěšně odmaturovala se samými jedničkami.Všechno bylo v pohodě a mě táhlo na devatenáct.Ještě byste si mohli říct,proč nepíšu o žádném klukovi.Ne že by se mnou kluci nechtěli chodit,to chtěli,ale já ne.Nejlíp mi bylo bez komandování kluka.Nikoho sem nepotřebovala.Bývala jsem sama doma,než naši přišli domů z práce,já si zatím zalezla k učení nebo ke knížkám.


Nastoupila jsem na "vejšku" , kam jsem se dostala levou zadní.Seděla jsem se svým kamarádem Tomášem ze střední.Docela se mi začal líbit,jenže jsme byli dobří kamarádi a já nechtěla náš čistě kamarádský vztah zničit.Nic jsem mu tedy neřekla.Se vším jsme se svěřovali tomu druhému a bez sebe jsme byli jako člověk bez srdce nebo kůl bez plotu.Mohla jsem se na Tomáše vždycky spolehnout.Když jeden z nás chyběl,dávali jsme si opisovat sešity,navštěvovali jsme se,pomáhali si se vším.Ale jedno své tajemství jsem mu neřekla a to,že se do něj pomalu ale jistě začínám zamilovávat.Na začátku prvního ročníku vysoký jsme se domluvili,že si založíme malou firmu - Zahradní design a květinářství v jednom.Samozřejmě to napadlo Toma,po tom co ho to napadlo mě začaly lítat nápady snad i z uší.Pak jsme se nějak dohodli - o práci bychom se mohli dělit.


Ve třídě jsme měli ještě jednoho kluka,zbytek byly samý holky.Ten kluk byl ze Saúdské Arábie nebo tam někde poblíž..Jmenoval se Hasan nebo Aršíš a nebo to je jedno.Dost blbě mě balil,ale já ho vždycky odpálkovala.Nelíbil se mi,byl mi až krajně nesympatický.Do druhého ročníku nepostoupil a mě se tak nějak ulevilo.


Pár měsíců po tom co jsem dostudovala jsem najednou viděla Hasana Aršíše jít přes přechod.Divně se na mě podíval a k tomu se ještě drze usmál.Ignorovala jsem ho.Přece se nebudu schovávat před Hasíkem..Jenže to jsem ještě nevěděla,čeho všeho je ,,Hasík" schopnej.


Ten den jsme začali s Tomášem zařizovat firmu.Dost jsem se tam zdržela.Odcházela jsem domů pozdě večer.Tomáš mě sice chtěl jít doprovodit,ale já mu řekla : ,,Prosím tě,proč bys se mnou chodil?Nejsem přece malá holčička" . A vyrazila jsem směr domov.


Šla jsem kousek od silnice a kolem mě projelo velký černý auto.Pak se najednou vrátilo a zastavilo.Z okýnka vykouknul přívětivý mladý chlápek s mapou.Chtěl vědět cestu k velkému nákupnímu centru.Když jsem mu vyprávěla,kudy musí zpátky,zničeho nic se ke mě přiblížil zezadu chlápek v kukle a dál si nic nepamatuju...



Láska z kamarádstvíPřečti si tento příběh ZDARMA!