Kroky přistoupily ke dveřím. Jejich majitel se zahleděl na siluetu ženy sedící v křesle.Žena vzhlédla. Muž, kterému kroky patřily se přitiskl ke zdi, aby ho žena neviděla. Žena opět sklopila své hezky pomněnkové modré oči ke knížce. Zdálo se jí, že něco zahlédla za dveřmi, ale uznala, že se jí opravdu jen něco zdálo a dál zůstávala naprosto klidná. Muž opět přistoupil ke dveřím. K ženě teď přistoupil její muž a do klína jí posadil malou holčičku. Žena se usmála, ale muž za dveřmi to z její siluety nemohl poznat. Holčička byla neobyčejně hezká - jako její matka, pomyslel si muž za dveřmi. Nebýt té hrozné hádky, kterou s ženou měli, byl by to teď on, kdo by jí položil do klína malé dítě a posadil se do křesla proti ní. Byla to jeho chyba, že se rozešli. Teď si to uvědomoval.
ČTEŠ
Mít pro koho žít
Short Story-Už nemá pro koho žít. Livia je šťastná bez něj.- Kdo je vlastně Livia? A kdo celou povídku vypráví? Dopadne dobře nebo špatně? Čtěte a dozvíte se to taky!
