Tired Tired Sea (larry ff) - CZ PŘEKLAD

Chapter 6

Věnováno mojí milované JuliettSwift jako pozdní dárek k jejím 16. narozeninám <3

Na Štědrý den si Louis dovolil trochu přispat, zůstávaje teple zachumlaný v posteli o čtyřicet minut déle, než konečně vstal a oblékl se. Když se dostal do chaty překvapilo ho, že tam našel Harryho, jak na něj spolu s Cliffordem čeká u dveří. Měl na sobě pohodlnou teplákovku s teniskami a v ruce už držel Cliffordovo vodítko. I přes Louisovo líné ráno bylo o hodně dříve, než obvykle chodil na procházku a Louis si tak nedokázal pomoct a přemýšlel, co ho vytáhlo z postele tak předčasně.

Dlouho na odpověď ale čekat nemusel protože hned, jak ho Harry uviděl se mu rozzářil obličej a on dvěma rychlými kroky překonal vzdálenost mezi nimi, natáhl se k němu a zabalil ho do velkého objetí.

"Všechno nejlepší," řekl hřejivým hlasem, co Louisovi duněl v uších.

Bylo to příjemné objetí, pomyslel si Louis trochu vzdáleně, zatímco se v něm usazoval. Harry ho pomalu hladil po zádech a nepouštěl ho ani, když už se objímali o hodně déle, než si běžné blahopřání vyžadovalo. Jeho přítomnost na jeho těle byla něžná a Louis zavřel oči, užívaje si ji ještě o vteřinu déle, než se ho pustil a když se odtáhl, trochu se červenal.

Až na ten moment, kdy se mu Harry složil v náručí a absolvovali tak to krkolomné objetí, se jeden druhého nikdy doopravdy nedotkli. Ne takhle. Ne pořádně.

Louis si nebyl jistý, jestli chtěl přemýšlet nad tím, proč se mu to tolik líbilo.

"Doufal jsem, že na to zapomeneš," přiznal se zamumláním a stíhaly ho myšlenky na Harryho pevné a hřejivé tělo na tom jeho. "Prosím neříkej mi, žes kvůli mně dřív vstával, to bych nedal."

Harry se zasmál. "Mám lhát?" zeptal se s drobným myknutím rameny.

Louis v odpovědi zaskuhral a zaklonil hlavu dozadu. "Jediný, co jsem letos chtěl k Vánocům bylo, aby lidi nedělali rozruch. Nic víc."

Když Louis s tím malým proslovem skončil, Harry se pořád smál.

"Nemáš pro mě připravený nějaký šílený překvápko, že ne?" zeptal se ho Louis podezřívavě.

"To opravdu nemám," opáčil Harry. "Slibuju. Ale jelikož je Štědrý den a můj sponzor je s rodinou a všechno, tak dneska nikam nevolám a jen tak mě napadlo, že bych ti udělal doprovod a šel s tebou běhat? Přijde mi jako hloupost, že oba chodíme běhat nebo na procházku pár hodin od sebe, hlavně, když máš narozeniny. Pokud tedy nechceš jít sám."

"Jenom doprovod, jo? Žádný překvápko?" ujistil se Louis naposledy a vzdorovitě na Harryho přimhouřil oči.

Harry nevypadal, že by ho ta jeho horlivost nějak zvlášť vyděsila. Vlastně se znovu zasmál. "Slibuju. Totiž, copak bych na tomhle ostrově vůbec mohl nějaký zorganizovat? Nic tu přece není. Jestli chceš, tak ti pomůžu uvařit večeři a upéct dort? Ale to je co se překvapení týče asi všechno."

Louis přikývl. "Dobře." pak se usmál. "Tak jo, vyrážíme!" řekl a cestou ven Harryho jemně drkl do hrudi, načež se ihned rozeběhl.

Harrymu netrvalo dlouho, než ho dohnal a oba tak brzy běželi ve stejném tempu. Letos ještě tak úplně nenasněžilo, zatím, ale v tuhle brzkou ranní dobu byla i tak tráva pokrytá jinovatkou, jakožto ubohou imitací zimy, kterou to úplně nevystihovalo. Louis už si ale stejně nevzpomínal, kdy naposledy zažil bílou zimu takže mu nepřišlo, že by o něco přicházel. I když na tom, jak jim při běhu podél útesů pod nohama křupala tráva, bylo něco uspokojivého. Louis obvykle poslouchal muziku a úplně mu to unikalo. Dnes si ale v té tmě měl možnost vychutnat každý zvuk a pocit, co to ráno nabízelo; vlny pod nimi, Harryho, jak vedle něj dýchal, Cliffordovy tlapky narážející do země nebo kousek zmrzlé pevniny pod jejich chodidly.