Tired Tired Sea (larry ff) - CZ PŘEKLAD

Chapter 5

Konec listopadu by dorazil téměř bez povšimnutí nebýt toho, že slunce začalo nejprve zapadat v půl čtvrté, pak ve čtvrt na čtyři a nakonec ve tři odpoledne a denní světlo se tak na ostrově stalo téměř mýtem. Stihli ho jen sotva spatřit, než zase zmizelo. Občas bylo těžké žít tak dlouho bez slunce, což bylo důvodem, proč Louis a Harry trávili tak velkou část svých dní buď na pláži, nebo nahoře ve věži, obklopeni okny. Nasávali světlo jak to jen šlo, dokud je, den co den, znovu nepřikryla skoro téměř nekonečná noc.

Louise už to nepřekvapovalo, což byl důvod, proč jednoho určitého odpoledne jen sotva vzhlédl, když to slunce začalo zapadat a prostě se na lavičce ve světelné stanici jen posunul k lampě, aby ji jednoduše rozsvítil. Neudivilo to ani Harryho, jaký dál psal do svého slavného deníku, aniž by Louisovi nebo té lampě věnoval jakoukoliv pozornost. Dnes se zdálo, že trochu zápolil, psal jednu stránku za druhou a pak se k nim vracel, aby si je znovu přečetl a vzdychal nad tím, co tam nacházel. Přesto ale, ty zvuky čehokoliv, co tvořil Louise doprovázely už dlouho, takže si toho jen sotva všímal a dál si četl rodinné drama, co si vybral předchozí den.

Byl do toho příběhu plně ponořený, když pár hodin po západu slunce záhadně zhaslo světlo. Louis byl známý tím, že jakmile se začetl do dobré knihy, zapomínal na zbytek světa, ale v morku svých kostí věděl, že ještě ani zdaleka nebylo jedenáct večer.

Lehce si povzdechl, odložil svou knihu stranou a spíš sám pro sebe zamumlal nepatrné "no jasně", přičemž se natahoval do kapsy pro svůj mobil.

Jak předpokládal, už obdržel docela dost zpráv od lidí z vesnice jací potvrzovali, že jsou taky bez proudu a ptali se ho, jestli je na majáku v pořádku.

"Co se děje?" zeptal se Harry, zněl zmateně a možná dokonce i trochu vystrašeně. "Co se stalo?"

"Nic to není," řekl Louis konejšivě, aniž by vzhlédl od svého zařízení, kde všem odepisoval. "Jenom vypadla elektřina," dodal, konečně k Harrymu zvedl pohled a věnoval mu hřejivý úsměv. "Je to po celým ostrově," vysvětlil a přehodil si ten telefon z jedné ruky do druhé. "Psalo pár sousedů, i když se dají jenom těžko označovat za sousedy vzhledem k tomu, jak jsou daleko."

Louis mlaskl jazykem, načež si ten mobil uklidil zpátky do kapsy a přešel k truhle uprostřed místnosti, jakou otevřel a začal se v ní přehrabovat.

"Není se čeho obávat, děje se to pořád," pokračoval ve vysvětlování, přičemž dál hledal v tom nepořádku. "Zatím jsi vlastně měl docela štěstí," poznamenal, když ovinul ruku kolem baterky. "Tady je." hodil ji Harrymu, aniž by se pořádně díval a měl radost, když nezaslechl bolestné zaskučení.

"Ty se nebojíš?" zeptal se Harry když se Louis otočil, aby se na něj podíval, rozsvítil svou baterku a skoro s ní Louise oslepil. "Oh! Promiň," zasmál se a namířil ji pryč od jeho obličeje.

"Proč bych se měl bát? Doslova žijeme bez proudu každou noc, není to, že bychom na to nebyli zvyklí."

"Podnikáš! Máš restauraci!" trval si Harry. "Co tvoje lednička? A mrazáky?"

Louis mykl rameny a otočil se, aby znovu začal prohledávat tu truhlu. "Noční generátor by měl bejt dost silnej, aby utáhnul pár hodin navíc. Zapne se vždycky, když vypadne proud a udržuje základní vybavení, ať už je ten výpadek plánovanej nebo ne. Ty výpadky jsou častý, ale jenom málokdy trvají dlouho. Ledaže by byla velká bouře, ale před tou bychom dostali varování. Mělo by to být v pohodě."