Tired Tired Sea (larry ff) - CZ PŘEKLAD

Chapter 4

Dostávaje svému slovu, Harry každý večer po následující tři týdny pomáhal Louisovi vařit. Vždycky se ukázal mezi pátou a půl šestou hodinou, připravený pomoct a poslouchat příkazy. Louis si vcelku rychle uvědomil, že o tom, že miluje vaření nelhal, popravdě v té kuchyni byl i opravdu zručný a nevadilo mu se zapojit. Zanedlouho začal přicházet s návrhy, jak vylepšit některé z Louisových receptů a dokonce mu i dával typy a triky, aby mu to vaření ulehčil. Od kohokoliv jiného by to Louis shledával dotěrným a drzým, ale na Harryho dychtivosti a na tom, jak tak upřímně toužil pomáhat a aby se Louis zdokonaloval, bylo cosi okouzlujícího. Často si s velkým gestikulováním stál za svým, doplňujíce své argumenty rychlým google vyhledáváním na Louisově mobilu, jakým mu pak s triumfálním výrazem mával před obličejem, až směšně šťastný, že allrecipes.co.uk podle všeho souhlasilo s jeho technikou krájení hub.

Pomalu se vzájemně poznávali.

Harry po většinu času zůstával hádankou, jakou Louis tak docela nedokázal rozlousknout. Nikdy o sobě neodhaloval nic skutečně osobního, a i když spolu každý den trávili několik hodin, Louis pořád nevěděl, kde vlastně Harry žije, co dělá za práci, dokonce ani co ho přivedlo krátkodobě emigrovat na Fair Isle. Bylo to ale v pořádku, usoudil. Dozvídal se o něm spoustu dalších různých věcí, drobností, co Harry neshledával dost důležitými na to, aby je skrýval, ale na kterých Louis začínal být závislý. Jako to, že skutečně nelhal když říkal, že je jeho sestra chytřejší sourozenec, dělá *investigativní reportérku (*investigativní reportér je člověk, co buď moderuje nebo píše např. o nějakých zločinech, sleduje průběh vyšetřování, informuje o něm lidi atd :D) a že na ni Harry byl tak absurdně hrdý, že vypadal, jako že z toho exploduje, když o ní mluvil a jeho zelené oči mu jiskřily. Nebo třeba to, že doopravdy miloval erotické milostné romány, hltal je, když si zrovna nezapisoval do toho svého zápisníčku a pak je k Louisovu potěšení nemilosrdně hanil. Jednoho večera dělal rekonstrukci jedné z nejoplzlejších scén z takovéhle knihy jak nejlépe si ji jen vybavoval, kritizoval na ní každičkou věc, jako by na to hrál vlastní komediální vystoupení a rozesmíval tím Louise tak, že se omylem řízl do prstu. Byl ohledně toho neúmyslného poranění svého hostitele tak zarmoucený, že mu následující den upekl veganské banánové muffiny. To, že miloval hudbu a bral ji extrémně vážně, každý večer přebíraje kontrolu nad Louisovým Spotify playlistem, aby podle jeho představ ladil k náladě jejich vaření. Měl vybíravý vkus, a když si překvapivě hlubokým hlasem nezpíval do toho, co se rozhodl pustit, blábolil a hravě Louisovi přednášel fakta o umělcích a produkci písní. Měl hluboké znalosti, obdivoval nejen umělecké kvality hudby, ale i tvrdou práci a proces, co se za ní skrýval. Byl to způsob naslouchání, jaký Louis nikdy předtím nezažil a přistihl se, jak visí na každém slově, aniž by si to uvědomoval.

Louis mu na oplátku vyprávěl historky o svých předchozích hostech, i přestože to bylo neprofesionální a že by to nejspíš dělat neměl. Harry se ale pomalu stával jeho přítelem a ta hranice mezi hostem a známým se s každým uplynulým dnem víc a víc rozostřovala. A tak Louis zapomněl, že s ním v mimosezónně není okounějící kámoš a vyprávěl mu o podivném, neobvyklém, roztomilém.... Povídal mu o hádkách a žádostech o ruku; o všech svých oblíbených vzpomínkách od lidí, co překročili jeho práh. A Harry tomu zaujatě naslouchal, odhalujíce o sobě víc, než si nejspíš uvědomoval už jen tím, jak byl všímavý a tak uchvácený příběhy plnými cizinců. Louis si sice všiml, že byl Harry rád sám, ale bylo očividné, že měl stejně tak i rád lidi. Skutečně.

Harry byl celkově při jejich společném trávení času v kuchyni tak živý, jak by Louis nikdy nečekal, ne, když byl při svém prvotním příchodu tak smutný a zamlklý. Teď, když si vytvořili provizorní přátelství Louis zjišťoval, že v tom z velké části nejspíš hrála roli nesmělost, i když ale ten mrak smutku, co se nad ním vznášel a jakého si Louis prvně všiml, rozhodně nezmizel.