Démonní píseň

Část XXIX.

Kias si dokázal dát dvě a dvě dohromady, ale nemohl tomu uvěřit.

,,Chceš mi říct... že... že chtějí, abych se stal vládcem? "

,,Ano, přesně to mi sdělil jejich vyslanec. Neodvážil se překročit hranici portálu, mluvil se mnou skrze něj. Chápal, že se musíš uzdravit, ale dělal si o svého vládce velké starosti. Řekl mi, že pokud ti jakkoli zabráníme v přesunu do tvé domoviny, osobně povede další útok. Myslel to zcela vážně. "

Kiasem projela vlna děsu a hned potom bolesti. Zatl zuby a přestál ji, a potom se na bratra otočil.

,,Takže tu opravdu nemůžu zůstat, " hlesl a nebyla to otázka. Anitt se mu chvíli díval do očí.

,,Nemůžeš. Ostatně, tvé hříchy Fhelisova smrt nevyváží. Nemysli si, že nejsem naštvaný. Nejradši bych tě ještě dnes vsadil do té nejošklivější kobky, co máme... A kdyby to lidé žádali, neměl bych problém poslat tě na šibenici... Ale zdá se, že pro dobro nás všech musím přimhouřit oči. " Kias se zhluboka nadechl a pak se zeptal na něco, co mu už chvíli vrtalo hlavou.

,, Co tvoje matka? " zeptal se. Nebyla jeho, nikdy ne. Stejně ji ani neznal. Přemýšlel ovšem nad tím, jestli ve své domovině tu svoji skutečnou najde, nebo Fhelis v návalu vzteku zabil s otcem i ji. Přemýšlel, jestli svému démonnímu otci někdy odpustí. Bez jeho rozhodnutí mohl žít úplně jiný život.

,,Zeptal jsem se toho... akalata. " zarazil se Anitt a použil skutečný název. ,, Byl jsem schopný s ním mluvit s tou trochou jejich jazyka, co znám... Všemu jsem ale nerozuměl. Moje matka nicméně žije. Samozřejmě, její stav je vážný...z hlediska duše... byla zraněna. Nevím, co přesně mám očekávat. Vrátí se, až ty projdeš portálem. To mi ten akalat přísahal na jednoho z vašich bohů. "

Vašich.

Přesně tak. Kias tam odteď bude také žít. Ve světě, který se rozpadá. Ve světě, ve kterém byla jeho rasa lovnou zvěří.

,,Anitte? "

,,Ano? "

,, Je to něco, co bych neměl žádat. Chápu tvůj vztek a tvoji bolest... Tvůj život by byl dokonalý, kdybych se tu nikdy neobjevil. Ale stalo se. Portál se nezavírá a to může znamenat, že už se nezavře nikdy. " Zvedl oči a setkal se s pohledem v těch Anittových. Opět byly jako klidná mořská hladina. ,, Myslím... že jsem se nikdy nepřiměl tě nenávidět, " přiznal Kias pochvíli a zavřel oči, jak se snažil hledat slova. ,, Když jsme bojovali, udělal bych všechno, abys z toho vyšel živý... "

,, Já vím, " řekl Anitt ledově klidně.

,, A proto... Pokud portál zůstane otevřený a já... já budu vládnout na druhé straně... Pomůžeš akalatům? Udělám cokoli, dám tomuhle světu cokoli, jen prosím... "

,, Už jsem nad tím přemýšlel. Něco takového... budu muset zkusit. Nahlédl jsem přes portál do tvého světa. Nemohl jsem z té zkázy spustit oči... Nikdy bych nemohl... na ten výjev zapomenout, natož se jen nečinně dívat. Neznamená to však, že to dělám kvůli tobě. A dobře ti radím, postarej se o to, aby i Isiel něco získal. Protože jestli ne, ztratím časem zájem i já. Podrobnosti dojednáme, až se staneš Velkým stínem. Moje nové Křídlo má zdá se zájem o spolupráci. A já jej nemůžu odmítnout. Myslím, že když mezi námi bude stát Adrien, situace bude... zvladatelná. "

,, Shirazova smrt... je mi to upřímně líto. Nebyla výsledkem jen Fhelisovy magie. Chtěl... Možná jsem ji trochu chtěl... "

,, To nepochybně. Na druhou stranu oba moc dobře víme, jaký byl. Možná projevoval neskonalou věrnost mému otci, ale mě samotnému mnohdy překážel. Samozřejmě ale jeho smrt... je velká ztráta pro celé království. "

,, Poslyš... Shiraz ani Raxhal nevěděli o tom, co se... králi skutečně stalo? " Anitt se odmlčel. Rozhlédl se po místnosti, jako kdyby se chtěl přesvědčit, že tam nikdo není. Byli ale sami.

,, Kouzlo, které byl můj otec nucen provést se silou od... toho tvého, bylo opravdu výtečné. Nikdo si nic nepamatoval, zůstával jen zvláštní pocit, že něco nesedí. Možná proto nás Shiraz tak sledoval. Když mi otec všechno vypověděl a pak se zabil, rozhodl jsem se proti tobě zakročit, ale jak jsi se sem dostal... To zůstalo tajemstvím. Možná, že se tvoje krytí zrušilo, ale vzpomínky všech zůstaly podivně zahalené. Nakonec si Shiraz vzpomněl, ale já jsem nechtěl, aby o tom věděl Mistr. Vyčítal by si, že tehdy mého otce neochránil podobně jako Shiraz. Nebylo třeba, aby na jeho hlavu dopadalo ještě více temnoty. Nicméně jsem jim oběma kouzlo, které tě krylo, přikázal studovat. Když začínal být Shiraz moc sdílný, poslal jsem ho do pouště. Tvrdil, že se tam určitě nachází něco, co jsme přehlédli. Myslel jsem si, že jsem tím vyřešil rovnou dva problémy, ale možná, že to nebylo správné rozhodnutí. Kdyby Mistr věděl o minulosti, ty bys portál nikdy neotevřel. "

Kias si uvědomoval, jak blízko byl tomu, aby všem odhalil svoji totožnost. Přesto mu i nyní přejel mráz po zádech. Už mohl být dávno mrtvý. Jenže... tahle katastrofa by se bez něj nestala.

,, Nyní mě omluv, povinnosti volají. "

Anitts e jen krátce ohlédl, když otevíral dveře, ale to už Kias znovu upadal do spánku.

Cassé levitovala u portálu a se zájmem sledovala, jak Raxhalova hůl několikrát opsala kruh a vyslala proti portálu modravé světlo. Nic se nestalo. Ani po druhé... Ani po třetí...

Anitt řekl, že pokud se portál sám nezavře, on sám nechce, aby se zavíral. Setkání s vyslancem akalatů mu ukázalo, jak špatná je situace na druhé straně. Možná chránil svoje království a v posledních měsících hrůzou z přicházející hrozby, kterou cítil podobně jako Cassé a Raxhal, ztratil příčetnost, ale jeho soucit pořád nezmizel. Chtěl akalatům pomoci a se zavřeným portálem by nemohl. Navíc by nevyměnil Kiase za svoji matku. Ne, že by bylo třeba Kiase nutit odejít. Cassé se s ním zatím nesetkala, ale věděla o dohodě s Anittem a uměla si představit, jak se cítí. Možná proto ještě nesebrala sílu za ním dojít. Musela by mu říct o svém vlastním rozhodnutí.

Raxhal s Cassé nyní hledali způsob, jak se ujistit, že se portál nezavře. Nápad byl i najít mechanismus, který by ho otevřel a zavřel v případě potřeby, ale to Cassé vyloučila hned potom, co si portál prohlédla zblízka. Předmět, který ho vyvolal, takzvaná Akalatská nebo také Démonní píseň, jak ji nazval velvyslanec, byla příliš silná. Doslova rozervala hranici mezi světy a natrvalo v ní udělala díru. Cassé ovšem měla pochybnosti o stabilitě celé věci, bála se, že by mohla nadělat ještě větší škodu, a tak ji s Raxhalem posilovala.

Její zranění byla ošklivá, ale magie jí pomáhala překonávat bolest. Nemohla se prostě zastavit, když viděla, kolik toho musí udělat. Zatnula zuby a čerpala všechnu možnou moc v okolí, aby se udržela na nohou a nyní i ve vzduchu.

,,Tohle nebude stačit, " řekl Raxhal zamyšleně. Cassé zvedla obočí.

,,Jsi docela mizerný, " řekla mu. ,, Máte štěstí, že mě ten portál před čtyřiceti lety donesl zrovna sem. " Raxhal něco zabručel, ale pak s tichým obdivem sledoval, jak Cassé pozvedá část svojí hole, která se po krutém dopadu na zem ještě dala použít, a vyslala zářivé úponky světla k portálu. Ty vytvořily jakousi síť, zpevnily okraje a potom se natáhly až dovnitř. Pak zase zmizely, ale bylo jasné, že účinek kouzla trvá.

,,Alespoň do roka se to musí udělat znovu, " přikázala Raxhalovi a mnohem starší mág pro ní měl jen další zabručení. ,, A tentokrát pořádně. "