Christian
Uchopil ručník, ale nepohnul s ním. Podíval se na mě a jeho výraz byl zamyšlený. "Šéfe, můžu? Musím se s vaším svolením podívat, jak moc je to zlé."
Ruce se mi sevřely v pěst. Nesnášel jsem pomyšlení, že její tělo vidí jiný muž, ale co mi zbývalo?
Sam čekal na mé svolení. Měl jsem chuť zařvat a vyškrábat mu oči, ale místo toho jsem zůstal stát jako přimražený.
Když jsem ucítil, že se někdo dotkl mé paže, otočil jsem se a uviděl Alexe, jak drží ručník. "Uvaž si ho kolem rány. Prozatím to zastaví krvácení."
Sehnul jsem se a rychle ho zavázal kolem krvácejícího místa. Když jsem se ujistil, že je na svém místě a že se krev nebude rozlévat všude kolem, přešel jsem na druhou stranu postele.
Koutkem oka jsem zahlédl, jak Alex s Maksimem tiše opouštějí pokoj a dávají nám soukromí. Viktorie stála vedle Sama a vypadala stejně ustaraně jako předtím. Slzy už měla dávno venku, ale ve tváři se jí zračil smutek a únava.
A pak tu byla Maya. Kolik toho ještě mohla snést?
Vlezl jsem si do postele vedle Mayi. Přistoupil jsem blíž a objal její tělo. Chvíli jsem ji k sobě tiskl a vdechoval její specifickou vůni.
Vyslal jsem k Samovi zuřivý pohled a pak jsem přikývl. Viktorie se usadila u Mayiných nohou a ruce měla sepjaté na klíně. Obrátil jsem pozornost zpátky k Maye a viděl, jak Sam opatrně odtahuje přikrývku a pak i ručník od Mayina těla.
Slyšel jsem, jak se nadechl, a pohlédl jsem na jeho zamračený výraz, když si prohlížel modřiny, které zdobily Mayinu bledou kůži.
Taky jsem se vyhýbal pohledu na modřiny, protože jsem se bál, že se zhroutím, když uvidím důkaz toho, čím si prošla.
Ruce a nohy jí pokrývaly hluboké fialové modřiny. Některé byly vybledlé, ale jiné vypadaly docela nově. Možná jsou jen pár dní staré. Kolena a lokty měla odřené. Nejspíš od té tvrdé podlahy. Kůže vypadala na některých místech jako potrhaná.
Jak jsem se dál díval na její tělo, začal jsem nepravidelně dýchat a sevřely se mi plíce. Bok její levé nohy byl téměř černý a jedna z jejích paží začínala mít ošklivý odstín zelené. Tahle modřina byla nejspíš stará ani ne týden.
Po celém těle měla další drobné ranky. Obličej měla lehce pohmožděný, ale vypadal mnohem lépe než zbytek těla.
Jedna věc, která mě překvapila, bylo její břicho. Kůže od hrudníku až po plnost břicha byla bledá a bez jakýchkoli modřin. Dokonce ani jedna jediná. Vypadalo to, jako by její předek zůstal nezasažený a nedotčený.
Netušil jsem, jak se Maya v tomto stavu bránila - věděl jsem jen, že jsem ji našel živou. Dýchala a já udělám všechno pro to, aby to tak zůstalo.
S tváří zabořenou do jejího krku jsem zavřel oči. Teď jsem ji nemohl ztratit. Už jednou jsem ji ztratil, a to bylo naposledy. Už nikdy víc.
"Je ošklivě pohmožděná, šéfe," zamumlal nakonec Sam, když si prohlédl Mayino tělo.
Zvedl jsem hlavu natolik, abych se na Sama podíval. "To vidím," zavrčel jsem. "Chci vědět, co můžeš udělat."
Pokud mi byl k ničemu, budu si muset najít někoho jiného, kdo se o Mayu postará. Chtěl jsem vědět, jestli je v pořádku, nebo naopak. Jestli bude v pořádku.
"Mohu jí ošetřit rány, pochopitelně," začal Sam. Odmlčel se a pohlédl na Mayino břicho. "Je ale těhotná a já se v těhotenství moc nevyznám."
Pevně jsem sevřel čelist a zaťal zuby. Ta slova jsem si nechtěl připustit.
Je těhotná.
Do prdele! Věděl jsem to, ale když jsem ta slova slyšel, bylo to ještě skutečnější. Bylo to skutečné. Bylo to opravdu skutečné. Moje životní láska byla těhotná.
A to jsem ani nevěděl, jestli je to dítě moje.
Oči se mi znovu přesunuly na její zakulacené břicho. Několik vteřin jsem na to zaoblení zíral, než se můj pohled upřel na Samův hlas.
"Během jejího věznění nevíme, jaká traumata její mysl a tělo utrpěly. A jak to mohlo ovlivnit její těhotenství a dítě," pokračoval.
Nesnášel jsem, když mi někdo připomínal její zajetí a to, jak blízko jsem byl její ztrátě. Myslel jsem si, že dostat ji z té pekelné díry bude definitivní konec. Když ji budu mít v náručí, bude všechno v pořádku.
Ale nic se nezdálo být v pořádku.
Sam položil Maye ruku na hruď. "Nedýchá ztěžka. Takže to je dobré znamení. Nejspíš jen hluboce spí. Lidé, kteří projdou traumatem, mají často tendenci se uzavřít. Spánek je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout. Maya by pravděpodobně prospala celý den i noc. Nejlepší bude, když si pořádně odpočine. Budete ji však muset neustále kontrolovat."
"Budu. Nenechám ji samotnou," řekl jsem a dal jí pusu těsně pod ucho. "Budu s ní navždy."
