Yosh minna ^^ Liuška se rozhodla napsat další dílek dřív, protože minulý díl byl docela dost úspěšný ^^
Snídaně. Šla jsem docela rušnou chodbou směrem ke kuchyni. Vedle mě šla Natsuki a ti idioti, tedy, kromě Hirokiho a Zera, ti prý "nemají na snídani vůbec pomyšlení", takže zůstali na pokoji. *Snad tam neudělají... bordel* pomyslím si sama pro sebe a lehce se ušklíbnu.
Po schodech jsme se dostali do docela prostorné kuchyňky. Vše se opakovalo tak jako včera. Dali jsme si skvělou snídani a pak si zahráli nějakou hru.
Učitelka byla hrozně nachlazená, tak nám dala pokoj až do večera. Takže jsme se museli zabavit sami. Všichni jsme došli na pokoj.
Nejdřív jsem zaklepala, než jsme vešli, aby ti dva přestali s jakoukoliv činností, kterou zrovna provozovali, ať to bylo cokoliv. Chviličku jsem počkala a pak pomalu otevřela dveře. Ti dva seděli na posteli jako úplní andílci.
Hiroki se mile usmíval, zatímco Zero vypadal tak trošku zklamaně. A ten debil byl bez trička. No, stejně si toho nikdo nevšiml, kromě mě, takže to bylo fuk.
Takumi seděl na posteli a stříhal jakési papírky. Bylo jich docela dost. Třídil jen na dvě kupky a něco na ně psal. ,,Copak to děláš" zeptám se ho. ,,Tajemství" řekne mi a dá mi letmou pusu na tvář. ,,A tohle taky" zazubí se. Zčervenám a radši se vzdálím.
Po asi patnácti minutách Takumi odešel z pokoje. Po pěti minutách se vrátil nejen on, ale i hoodně dalších lidí. Všichni se vecpali k nám na pokoj. ,,Takže minna! Mám pro vás další hru. Tentokrát to tedy flaška nebude! tentokrát si zahrajeme........ Pocky game!" zazubí se Takumi.
Dáme zase postele k sobě a sedneme si do kolečka. ,,Takže... Všichni asi už pocky game znají, že?" zeptá se ještě pro jistotu blonďáček. Všichni s úsměvem kývnou. Takumi se taky usměje a vytáhne asi 5 balíčků pocky. ,,My se neúčastníme" řekne Natsumi a Izuko kývne. ,,Jistě" odvětí Takumi nezaujatě.
,,No....Všechny jsem napsal na papírek a kupky roztřídil na holky a kluky. Vždycky vytáhnu nějaké jména a ti se zpárujou... No a pak už to znáte... Mimochodem, kdo z dvojice prohraje, musí splnit nějaký úkol, co mu vítěz zadá" řekne Takumi... Začala jsem mít takový neblahý pocit, že zase skončím s blonďáčkem.
,,No... Mimochodem, nadbývají dva kluci takže,..." nedořekne Takumi. ,,My se objetujem" řekne Zero s úšklebkem. *Jistě, jistě "objetujete"* pomyslím si s úšklebkem. Blonďáček se usměje a kývne.
,,Tak tedy začněme" pronese. Vezme první dva lístky, každý z jiné kupky. ,,Ren a Hari" zašklebí se. Ti dva nebyli zrovna andšení, ale já jim přála, aby se sežrali navzájem. Poté vytahoval dál a dál. Kupky dost řídly. Akio se spároval s tou velmi stydlivou a tichou dívenkou ze včerejška. Její jméno bylo Isu, pokud si dobře vzpomínám.
Takumi vytáhl dva papírky. ,,Takumi a Ayame" zazubí se. No jo, já to věděla. Švindlíř jeden, on to měl určitě nějak připravené....
Sedli jsme si do vylosovaného páru. Takumi nechal kolovat balíčky pocky. Každý si vzal jednu. ,,Můžem začít!" křikne blonďáček.
Takumi vytáhl z balíčku naši pocky. Vzal jí do pusy za jeden konec a já za druhý. Už teď jsem lehce zčervenala. Pomalu jsme začala okusovat svou stranu tyčinky. Byla velmi dobrá, ale já místo chuti spíš vnímala blonďáčkovy rty, které se k těm mým pomalu ale jistě přibližovaly.
Připadalo mi to jako věčnost. Po každém ukousnutí jsem zčervenala o trošku víc. Blondáček si ukousnul velký kus a dotknul se mých rtů. Nějak jsem to nečekala > ale prohrála jsem. A navíc mě ten idiot ještě políbil.
Už skoro všichni měli dohráno, u většiny to skončilo polibkem. Vítězové zadali úkoly poraženým. ,,Takže.. copak mám udělat?" zeptám se Takumiho. On se jen pousměje a ukáže na své rty. Povzdechnu si a dám mu letmou pusu. Zčervenám a odvrátím zrak směrem ke zdi. Takumi se lehce zasměje.
No, nakonec jsme to rozpustili. Pocky game nám nezabrala ani půl hoďky, ale co se nestalo > začalo svítit slunce. Bylo ještě docela málo hodin, takže učitelka rozhodla >ač měla rýmu >, že se vrátíme domů.
Všichni si vzali své batohy a ještě uklízeli, což zabralo ještě docela dost času. Potom jsme se všichni sešli u vchodu. ,,Všichni dávejte pozor, bláto bude klouzat" pronese učitelka a ještě nám chvilku vypráví o různých nebezpečích. Nakonec se tedy rozejdeme dolů.
Bylo to hrozně pomalé, protože bláto nehorázně klouzalo. No, ale nakonec jsme se dostali dolů a zamířili na autobusovou zastávku, kde na nás čekal autobus, který učitelka zavolala. Nasedli jsme a jeli ke škole.
Byl to dost krutý výlet, ale nakonec jsme se z toho nějak otřepali. Vystoupili jsme před školní budovou, už se stmívalo. Nadechla jsem se známého vzduchu a pak zamířila domů.
Rodiče byli rádi, že jsem byla konečně doma. A taky jsem po docela dlouhé době uviděla s mým milovaným štěnětem.... No... Byla to docela sranda. Možná ybch si to i zopakovala... ale za lepších .. podmínek..
Yo minna, dopsáno :) Doufám, že se dílek líbil ^^ Děkuji za všecky vote a komentáře, děláte mi radost. Ty počty shlédnutí jsou vážně neskutečnéé :3 Arigato ^^ A... Nom... dostala jsem takový nápad ^^ Chtěli by jste Delikventy additional story?(doplňující příběh) > Bylo by to z pohledu Zera a Hirokiho > samozřejmě, příběh by byl stejný, jen děj jiný :)
+ obrázek a písnička ^^
-Lia
ČTEŠ
Delikventi
Romance- Příběh je poněkud starší, proto se omlouvám za veškeré gramatické chyby, nudné části, nenávaznosti, retardovanou zápletku. Nemám však srdce to odstranit, vzhledem k tomu, že má skoro 100K Je to moje prvotinka :) Ayame se zrovna přestěhovala do ma...
