Hank

Proležel jsem v posteli celý zbytek dne. S Emmou jsem nemluvil. Ona nemluvila se mnou. Já vím, že bych si měl dávat pozor na to, kam koukám, ale to přece ještě Emmu neopravňuje mě obviňovat z toho, že si začínám s cizíma holkama. Navíc s takovýma holkama, jako je Janet Nicholsová.

"Hanku, už toho mám dost!"
"O čem to mluvíš?"
"O tom, jak furt čumíš Janet na zadek!" zamračila se a pak se její oči rozšířily hrůzou z myšlenky, která ji nejspíš napadla. "Ty s ní něco máš?"
"Ne! Jak tě to napadlo?"
"Koukáš jí na ten zadek schválně, nebo jen tak?"
"Em, proč jsi najednou taková? Co se stalo? Nikdy ti nevadilo, když-" Její dlaň přistála na mé tváři tak rychle, že jsem ani nezaregistroval nějaký pohyb. Překvapeně jsem zamrkal a přiložil si ruku na tvář, kde se mi právě rýsovala rudá skvrna. Au.
"Uděláš to ještě jednou," zasyčela, "a roztrhám na kousky nejprve ji a pak tebe."

Z přemýšlení o událostech minulých dní mě vymanil zvonící mobil. Jason. Co chce?

"Ahoj," zamumlal jsem do telefonu.

"Čau. Nechtěl bys mi něco říct?" vyštěkl na mě. Zněl dost nabroušeně, jen jsem nechápal z čeho.

"N-ne, proč?"

"Třeba bys mi mohl vysvětlit, co dělala tvoje holka před mýma dveřma. Ou, počkat - já vím co tam dělala."

"A co?" nechápal jsem.

"Jsi vážně takový idiot, nebo se mi to jenom zdá?!"

"Jesse, prosímtě, uklidni se. Co se stalo? Co dělala Emma před tvým barákem? Co po tobě chtěla?"

"Gratulovala mi. K tomu, že jsem zbouchnul šprtku Jeffersonovou!"

Promnul jsem si obličej. Emmo, opravdu? Proč mi to děláš?

"To fakt řekla?"

"Jo!"

"Ehm... Ona bývá náladová..."

"To mě nezajímá! Jaks jí to mohl říct?!"

"Je to moje holka, Jasone! Ty taky Kate říkáš věci, které by mě ani nenapadly."

"Jenže tvoje holka není těhotná! A moje holka ti nezadala, abys jí zbouchnul a nepostávala ti před dveřma a nesmála se ti do ksichtu! Proč jsi jí to řikal? A když už, proč jsi jí neřekl, že končím a že už s tím nechci mít nic společnýho?!"

"Já jsem jí to řekl, Jesse! Ale ona to nejspíš nějak vypustila."

"To je fajn!"

Povzdechl jsem si a sedl si na kraj postele.

"Omlouvám se. Promiň. A omlouvám se i za ni."

Jason mlčel. Slyšel jsem jenom hlasité oddechování. Zřejmě byl fakt naštvanej - nedivil jsem se mu.

"Víš, že ji Emma na tom školním výletě zničí," připomněl mi po chvilce Jason. Už nekřičel, ale furt zněl dost naštvaně. Naštěstí pro mě se už očividně snažil krotit.

"Vím. Ona je taková." Pak jsem se nadechl. "Rozešli jsme se."

"Ona s tebou nebo ty s ní?"

"Ona se mnou. Já bych se s ní nerozešel."

"Já vím. Kvůli čemu?"

"Hádej."

Problem at the Other SidePřečti si tento příběh ZDARMA!