6

119 10 0

*Zayn*

Oplatil jsem Michelle úsměv, který mi věnovala na přednášce a věnoval se svým věcem.

Ještě, než přednáška začala jsem si chatoval s kamarádem Jackem.

Přednáška nebyla o nic zajímavější, než minule. Spíš jsem přemýšlel nad včerejším telefonátem s Liamem. Říkal, že Niall je na tom hůř psychicky, než fyzicky. Ten jeho plán mu moc nevychází, ale aspoň, že Michelle vypadám že nic neví. Popravdě mi ho je líto. Neskutečně se to posralo.

Zapsal jsem si další "doporučenou" četbu a sledoval prezentaci prof. Baye. Zapisoval jsem si poznámky a myšlenkami se občas vrace zpět k Niallovi. A to jako by se mi vymstilo. Docela jsem se zarazil, když prof. Bay zmínil Niallovo jméno.

Myslel jsem si, že jsem se přeslechl, ale s pohledem na jeho dobovou podobiznu mě zamrazilo.

Neznám minulost nikoho z kluků, až na Harryho. Ostatní o tom nechtějí mluvit.

Niall a spisovatel? Vlastně mě to nepřekvapilo, umí si hrát se slovy a často veršuje, ale o snoubence doopravdy nikdy nezmínil. Ucítil jsem na sobě něčí pohled a když jsem trochu sklonil hlavu, tak jsem spatřil Michelle, jak se na mě bezradně kouká.

Sakra! Úplně jsem zapomněl, že tu je.

A co teď?! Nemůžu to na ní hned všechno vybalit a vůbec by bylo lepší, kdyby jí to řekl Niall a ne já. I když pochybuju, že by z toho vyvázla psychicky dobře.

Vzal jsem svůj notebook, popadnul bundu a odešel ze třídy.

Musel jsem to říct klukům a hlavně Niallovi, než něco udělá. Jak on tak Michelle.

Sebíhal jsem schody a slyšel, jak na mě Michelle křičí, ale nezastavil jsem se. Momentálně jí nemám co říct.

*Louis*

Zayn rozrazil vchodové dveře a vpadl do potemněné haly. Harry, s kterým jsem právě seděl v obývacím pokoji se polekal a zaleskly se mu oči, když viděl pruh slunečního světla vycházejícího z haly ,,Kluci?" Ozval se Zaynův dunivý hlas ,,máme problém," ,,Zase?!" Zvedl jsem se a šel jsem do haly za Zaynem. Harry mě následoval a rukou přitom přejížděl po tmavých, mohutných závěsech, které lemovaly všechna okna v domě ,,Měli jsme přednášku literatury a probírali jsme Nialla," vychrlil Zayn ,,Tys věděl, že Niall psal?" Zeptal se Harry ,,Pořád píše," otočil jsem se na něj ,,no a? To jsi sem přilítnul, kvůli tomu, že Niall píše?" Usmál jsem se na Zayna ,,Ne. To bych pochopil, ale je tu menší detail. Na ty přednášky se mnou chodí i Michelle," kdybych dýchal asi by se mi zatajil dech, ale být upír má i své výhody ,,A co se stalo?" Zeptal se Harry, já nevěděl co říct ,,Nic. Vypadala zmateně a já radši odešel, než bych jí něco vysvětloval. Odešla z přednášky, ale nic víc nevím," ,,Do prdele!"bouchnul jsem pěstí do stěny, kde se objevila prohlubeň ,,No asi tak," řekl upřímně Zayn, taky vypadá, že už neví, jak dál. Harry mě ze zadu obejmul a políbil na krk ,,To bude dobrý," zašeptal a já věděl, že nebude. Posralo se to. Já to posral.

,,Je tu Liam?" Zeptal se Zayn. Nevypadal překvapeně, že mě Harry políbil, sice jsme mu to neřekli, ale za tu dobu, co se s námi stýká to musel poznat ,,Buď u Nialla nebo u sebe," ,,Tady jsem," ozvalo se ze schodiště, kde stál Liam ,,Mohli jste být víc potichu. Niall vás taky slyšel," řekl ostře ale na tváři měl posmutnělý výraz. Během vteřiny přeběhl k nám ,,Sorry brácho," sklonil Zayn posmutněle hlavu dolů a Liam ho poplácal po rameni ,,V pohodě," řekl Liam smutně.

Řekl bych, že jak jsme tam tak stáli, tak nám došlo, že buď budem musel Nialla trpět na věky nebo zabít tu holku a nebo jí prostě vysvětlit co se děje, což je nejrozumnější, ale taky nejnebezpečnější.

Diary of rosesPřečti si tento příběh ZDARMA!