5SOS and my life

Jess

Lila:

Celý dopoledne jsem byla se svojí "rodinou". Ta samá sestra mi přinesla v poledne oběd. „Barbie,mužeš si to odnést ja to jíst nebudu" řekla jsem. „Takže Princezno ty to musíš sežrat,a ani tady tvý kamarádi ti nepomůžou" řekla,ale v jejím hlase byla znat nervozita,přece jenom byla na pokoji se slavnou kapelou. „Nechybí vám tu náhodou Hood?" ušklíbla se. „Tobě může být jedno kdo tu je a není" odseknul jí Ash. „Co kdyby jsme se přestali hádat?" navrhla Vo. Vo nemá ráda konflikty. „Když mě dostaneš domů" řekla jsem. „Zlato to se asi nepovede,ale můžu se ti zeptat na krátkou procházku po nemocnici" řekla Vo. „Dobře děkuju zlato" řekla jsem a Vo společně s Ashem odběhla na sesternu.

„Tak se můžeš prý trochu projít,ale někdo tě má podpírat." přiběhla vesele Vo. Pokusila jsem se postavit na nohy a zatočila se mi hlava. Luke mi pomohl vstát. Stála jsem rovně,ale nohy jsem měla jak z rosolu. Luke mě podepíral a mě se chtělo brečet. Měla jsem strašně těžký nohy. Vyšli jsme na chodbu. Po chvilce už se mi šlo líp. Ale nohy byli pořád těžké..

Celý den nebyl tak nudný jako včerejšek. Když musela moje rodinka odejít usedavě jsem se rozbrečela. Všechno mě bolí. Ta krátká procházka po nemocnoci mě strašně moc unavila. Já fakt,asi nejsem na odchod domů.

„Ahoj jsem Mary" řekla paní která vešla ke mě do pokoje. „Dobrý den" špitla jsem. „Tykej mi Lindo" řekla. „Říkejte mi prosím Lila,a kdo jste?" zeptala jsem se. „Něco jako sestra  co ti bude neustále k dispozici" usmála se. „Takže už jsem nepříjde ta Barbie" usmála jsem se. „Ne to opravdu nepříjde" usmála se Mary. Byla to dáma co na první pohled zbuzovala dobrý dojem.

„Potřebuju na záchod" špitla jsem po nějaké době. Mary mi pomohla vstát a doprovodila mě ke dveřím záchodu. „Dal už to zvládnu sama" usmála jsem se. „Dobře" zlatíčko" usmála se na mě.. Vykonala jsem svou potřebu a otevřela dveře. Mary mi zase pomohla do postele. Když tady byla Mary tolik jsem se nenudila. Mary byla opravdu strašně hodná a povídala si semnou. „Lilo už máte vymyšlená nějaká jména. „Ještě na to nebyl moc čas" řekla jsem. „A jaká jména se ti líbí?" zeptala se. „Mám zatím pouze pro holku."řekla jsem. „A jaké?" zeptala se. „Strašně se mi líbí Sophie nebo Sarah" řekla jsem. „To jsou hezká jména" usmála se Mary. „Mary bolí mě hlava" řekla jsem. Mary mi podala prášek. „Na zapí to to ti pomůže" usmála se na mě. Prášek jsem spolkla. Zapípal mi mobil. Mobil jsem odemkla a koukla se kdo píše. Psala Vo. Dokonce mě i rozesmála protože d každé zprávy dala Hemm. (Chat Lí s Vo je v médiich.)

Luke:

Den s Lí byl super. Vypadala že je celkem v pořádku. Pak se měla,ale projít a bylo jí špatně. Přišlo mi že jí ta chůze moc nejde,ale ona nic neříkala, tak jsem to nechal plavat.

Pocestě domů jsem se rozhodl že si promluvím s Hoodem. Jen se bojím toho že se s ním pohádám. Strašně mě naštval, Lila je kvůli němu v nemocnici. Od Ashe jsem se dokonce dozvěděl že Hood dal facku Vo. To fakt překračuje všechny meze.

Doma jsem vyšel schody a šel jsem rovnou k Hoodovi do pokoje. Ani jsem neklepal prostě jsem vešel. Cal vypadal strašně zdálo se mi že i brečel. „Jen pojď do mě, zmlať mě, zasloužím si to." řekl. „Nejradší bych to udělal,ale seš jako můj bratr." řekl jsem. „Proč si byl tak hnusný?" zeptal jsem se. „Bál jsem se o kapelu" řekl. „A kvůli tomu si Lile nadával?" zeptal jsem se. „Jo" řekl smutně. „Já ti to odpouštím,ale zítra zajdeš za Lilou." řekl jsem. „Jo rád" odpověděl ten debil.

*Druhý den*
Calum:

Je něco po desáte dopoledne,a ja zrovna kráčím pěšky k nemocnici. Ať mi Lila řekne cokoliv řekl jsem si že na ní nebudu hnusný. Po cestě mě zastavila roztomilá holčička. Mohlo jí být maximálně osm. „Cale podepíšeš se mi a vyfotíš se s mnou?" zeptala se. „Jasně" usmál jsem se a holčičce jsem se podepsla a i jsem se s ní vyfotil. „Já jsem Jess, pozdravuj prosím všechny a hlavně Lilu." usmála se. „Dobře" usmál jsem se na ní. „A řekni Lile že se mi strašně  líbí jméno Emily" řekla a potom zmizela v davu

Zaťukám na na dveře a vešel. „Cale" ozvala se Lí z postele. „Odpustíš mi?" zeptal jsem se. „Když mi řekneš proč si byl tak hnusný" řekla. „Bál jsem se o kapelu" řekl jsem stručně. „Já vám Luka nevezmu neboj" usmála se. „Pojď mě obejmout" řekla vesele. Tak jsem jí objal. „Posaď se" řekla. Tak jsem si sednul. „Cale potřebuju ti něco říct" řekla. „Ano?" zeptal jsem se. „Víš Cale já čekám dvojčata" řekla. Zíral jsem na ní s otevřenou pusou. Ona se rozbrečela. Obejmul jsem jí. „Vždyť to je super zpráva" usmál jsem se. „Ty nejsi naštvaný?" zeptala se. „Ne, měl bych?" zeptal jsem se. V očích jí byla vidět radost. „Potkal jsem jednu holčičku a ta říkala že ti mám vzkázat že se jí líbí jméno Emily" řekl jsem. „Je to krásné jméno" usmála se Lila. „Ta holčička byla strašně hodná a otevřela mi oči." řekl jsem. „A jak se jmenovala?" zeptala se Lila. „Jess" řekl jsem.

Ahoj Lidi:) zdravím vás s dalším dílem') omlouvám se že včera žádný nevyšel,ale bylo mi strašně blbě,jsem jenim ležela a čekala na smrt:D Dneska mi taky není nejlépe,ale zmohla jsem se alspoň a dopsání tady toho dílu:) doufám že se vám díl bude líbit i když je kratší.:) je mi líto že začali ubývat Vote i komentáře:// pište názory do komentářu a za každý vote jsem ráda:) mám vás ráda lidi:) dnešní díl je věnován všem co čtou mou story')