Mistr lektvarů od JosanPQ

Část sedmnáctá

Ředitelka usoudila, že je den pořád ještě příliš hezký, aby seděla v kanceláři a trávila ho nad nekonečným papírováním, které rezervace přinášela. Vyšla na balkón, opřela se o zeď a napůl se vyhoupla na zábradlí.

Vzala si s sebou dýmku a pomalu si ji nacpala. Nekouřila často, ale dnes měla pocit, že vítězné pokouření není od věci.

Ze svého místa měla výhled na dění v ohradách, kde Ivan Zmejučin sedlal svoji dračici. A viděla, jak její mistr lektvarů vychází z domu oblečený do jezdeckého s vlasy svázanými dozadu a kolem něj vesele pobíhá Albus.

Chvíli přemýšlela, proč nemíří rovnou k ohradám, a pak si uvědomila, že dělá zastávku v jídelní síni. Návštěvnický plášť, který nesl v ruce, nechal na lavičce u dveří a Albus u něj zůstal na stráži. Zasmála se, když uviděla, že se její mistr lektvarů vrací s pomeranči v rukou.

Tempo, kterým se vydal k ohradám, se blížilo běhu, kolik toho jen chůze byla schopná. Albus, který věděl, kam míří, běžel napřed, obrátil se a vrátil se ke svému pánovi, jako by ho tiše pobízel, aby si pospíšil ještě víc.

Když dorazil do ohrady, viděla, jak spolu ti dva muži hovoří a návštěvnický plášť je vykázán na kupku slámy. Pláště jsou pro návštěvníky, ne pro jezdce. Mohly by se plést do cesty, a kouzla pro zachování tělesného tepla mimoto nebyla tak obtížná. Byla si téměř jistá, že její mistr lektvarů beztak pár takových znal, když uvážila, kde strávil většinu svého života.

Albus, jak se slušelo na dračího psa, seděl na dosah dračí hlavy, připravený odvést pozornost, kdyby dračice začala jeho pána ohrožovat.

Škoda, že je tak malý, má v sobě základy dobrého dračího psa.

Ředitelka zabafala, až dýmka zažhnula, a zatímco uvažovala, lehounký horský vánek dým rozehnal.

Požádá mistra chovu, aby našel dalšího zakrslíka, tentokrát samičku. Bude muset být vemlouvavá, neb mistr chovu nechce vidět oslabování linie, ať už dračí nebo psí. Ale mohla by použít argument, že fenky dračích psů mají stejné potíže donosit jako dračí jezdkyně a že jelikož mistr chovu už pracuje na lektvarech pro ně, proč by se nemohl pustit do lektvarů i pro fenky? Mistr chovu by k „experimentování" na svých psech nesvolil, ale na nižší, méně významné linii?

A jejího mistra lektvarů by to k rezervaci připoutalo ještě úžeji. Nemluvě o tom, že by mu to zajistilo náhradu, až Albus a ta ještě neznámá fenka jednou zemřou. Její mistr lektvarů bude k lidem vždycky chovat jistou nedůvěru, ale psi mu potřebné citové zázemí dají místo nich.

Mistr lektvarů a Ivan Zmejučin teď obcházeli dračici, což byla nezbytná prohlídka před každým letem. Zastavili se u nohy a mistr lektvarů prozkoumal, jak jeho poslední lektvar působí na jizvu. Zmejuka otočila hlavu a pozorovala ho. Podíval se na ni a něco jí řekl, načež jezdec i dračice přikývli.

Zpropadeně, byly chvíle, kdy si vážně přála, aby k nim mistr lektvarů přišel rovnou po škole. Z něj by byl pane jezdec!

Musela se nahlas zasmát, když směle přistoupil k hlavě a Zmejuka ji sklonila, aby její zraněné a nyní vyléčené oko pořádně prohlédl. Mistr uzdravování ředitelce po svém návratu naznačil, že by dračice o oko velmi pravděpodobně přišla, kdyby se o něj mistr lektvarů toho dne nepostaral.

Dračice mu tu důvěrnost dovolila a dokonce hlavu sklonila ještě jednou, aby ji mohl podrbat za ušima, protože teď věděla, co přijde; pomeranče, kterými ji jedním po druhém nakrmí.

Pak bylo na čase nasednout a ředitelka se dívala, jak mistr lektvarů poslouchá jezdcovy instrukce. A jezdec si nepomáhá žádným Mobilis! Byl trochu neohrabaný, ale to se zlepší. Usadil se do předního sedla a připoutal se. Když byl jezdec spokojen, vyhodil nahoru Albuse a mistr ho zakšíroval.