,,Brooks mě štve, s takovou nedám matematiku ani za hovno. Uvidíme se v Září pane Brooksy." řekla naštvaně Fancy a rukou zamávala do dálky. No spíš do zdi, na které visel obraz našeho prezidenta.

,,Už by mohl jít do důchodu." povzdechla si Lauren sedící na mé pravici.

,,Taky si myslím." potvrdila jsem to. ,,Co teď máme?" zeptala jsem se.

,,Dějiny." odpověděla mi Lauren, která si ťukala propiskou do stolu. Do třídy vešel ředitel McCall a za ním nějaký kluk. Že by nový student? Jeho kudrnaté vlasy mu chytal šátek a nešlo si nevšimnout pohledu Lauren. Doslova slintala.

,,Žáci tohle je váš nový učitel pan Irwin, bude vás učit dějiny, jinak zde máme ještě tři nové učitele. Pánové?" zavolal na ně a přišli další tři dost sexy, vážně sexy kluci. Počkat co? Učitelé? Vypadá to jak studenti.

,,Jakékoliv styky s učiteli jsou zakázané že?" zeptala se drze Fancy.

,,Ano Fancy." řekl ředitel McCall. ,,Jinak pan Irwin jak jsem říkal bude vyučovat dějiny. Pan Hemmings matematiku. Pan Clifford výtvarnou výchovu a pan Hood tělocvik." řekl třídě a jednotlivě na každého ukázal. Nepřerušovala jsem směr pohledu a pořád skenovala tudíž zmiňovaného Hooda. Vypadal celkem mile, ale spíš jako nějaký osmnáctiletý kluk a ne jako učitel, no i když jeden nikdy neví. Pan Hood se díval všude po třídě a pak se podíval na mě, lehce se usmál a pak se zase díval jinam. Tohle bylo divný dost.

,,Hej Grace vnímej." šťouchla do mě prstem Bonnie. ,,Skenuješ místo, kde stál Hood dobrých deset minut pohni spěcháme na tělocvik." zasmála se a pomalu mě táhla dolů. Ještě že necvičím. Díky mému pádu ze schodů.

Nastoupili jsme si na hřiště já nakonec řady, protože jsem necvičila. ,,Takže dvacet koleček Grace ty si sedni." řekla mi učitelka. Holky protočili očima a rozběhly se. Já jsem si sedla na lavičku a začetla se do knihy. Oblivion, podle mě moc akční a hrozně literárně zpracovaný.

,,Čteš tu nejhorší knihu co jsem četl za posledních pět let." řekl někdo po mojí levici, když jsem o kousek pootočila hlavu upoutaly mě hnědé velké oči. Právě na mě promluvil pan Hood. Jeho chraplavý hlas mi bude znít v hlavě ještě dost dlouho. Bylo to jako melodie pro moje uši.

,,Já vím, je to hrozně literárně zpracované." povzdechla jsem si a knihu přivřela a svoji pozornost plně věnovala panu Hoodovi.

,,Tak proč to čteš?" nazdvihl obočí a podíval se na mě.

,,Zajímá mě konec, když něco začnu dokončím to, i kdyby to byla sebevětší blbost." řekla jsem odhodlaně. Otevřela jsem knihu a zase se začetla.

,,Byla by jsi tak hodná a ukázala mi, kde je tady jídelna a další učebny? Jsem tu první den a prakticky vím, jen pár učeben." usmál se.

,,Klidně, pokud půjdete pomalu." řekla jsem a ukázala na ortézu na mojí noze.

Šli jsme pomalu školními chodbami než naproti nám šel pan Hemmings se sešity v ruce. ,,Brácho asi jsem se ztratil." řekl nám. ,,Nevíte kde je učebna matematiky?" očima přeblikával mezi mnou a panem Hoodem.

,,O patro výš pane Hemmingsi. Hned první dveře u schodů." řekla jsem a usmála se.

,,Jsem Luke." řekl a natáhl ke mě ruku.

,,Nemůžu učiteli tykat to by bylo neslušné." ruky jsem dala do obranného gesta.

,,Neslušné by bylo, kdy by si ji nepřijala." usmál se.

,,Grace." úsměv jsem mu oplatila. ,,Takže pane Hem.. Teda Luku, pokud chce zavedu tě tam aspoň tady pan Hood uvidí, kde je učebna matematiky."

,,Calum, jsem Calum." řekl a natáhl ke mě ruku.

,,Grace." ruku jsem přijala a lehce se usmála. ,,I tak vám prostě ve třídě nemůžu říkat jménem." namítla jsem.

,,No ve škole ne, ale mimo školu klidně." mrkl na mě Luke.

,,Flirtuješ se mnou?" nevěřícně jsem se na něj podívala.

,,Možná." uculil se.

,,To už by stačilo Lucasi. Jdi vyučovat." okřikl ho Calum. Připadala jsem si divně jako v přítomnosti pana Hooda tak i pana Hemmingse. Luke odběhl na patra nad námi a ještě mi zamával. ,,Debil." namítl Calum.

,,Na to, že jste učitelé se chováte jako děti." povzdechla jsem si.

,,Je mi jen 24." zasmál se ,,A tobě..?"

,,19." povzdechla jsem si.

,,Poslední ročník že? Třída 4.C?" zeptal se, fajn tenhle výslech a tohle celý, bylo, divný. Jen jsem přikývla. ,,Takže budu tvůj nový třídní pokud se nemýlím." usmál se.

,,Nejspíš." vydechla jsem. ,,Tady je jídelna." ukázala jsem na dveře. ,,Počítače jsou o patro výš." řekla jsem a s berlemi se dobelhala ke schodům. ,,Tohle bude sranda." zamumlala jsem.

,,Nechceš pomoct?" zeptal se, jen jsem záporně pokroutila hlavou. Vylezla jsem první čtyři schody a pak zabalancovala a padala, myslela jsem si že dopadnu na schody za mnou, ale okolo pasu jsem pocítila velké ruce pana Hooda, teda Caluma. No super, jestli mu ve třídě řeknu Calume, budu já ta divná a ta, o které si budou myslet, že s ním spím. Super. ,,Si v pohodě?" zeptal se, když jsem se už normálně postavila.

,,Jo já, jen, děkuji pane Hoode, teda Calume." přivřela jsem víčka a bouchla se do čela, bože připadala jsem si tak trapně. Calum se začal smát a já jsem si radši sedla na schody a schovala obličej do dlaní. ,,Je toho na mě moc." zamumlala jsem a Calum zřejmě nechápal.

,,Chceš si o tom promluvit?" zeptal se a posadil se vedle mě.

,,Nechci vás, teda tě. Nechci tě zatěžovat stupidními problémy žákyně, které tě stejně ani nezajímají. Jen mi chceš dát tu možnost vymluvit se a budeš čekat, že se mi uleví, ale ta bolest tu pořád bude. Nepomůže ti, když si o tom promluvíš, protože jak už jsem řekla, ta bolest tu bude." řekla jsem a neměla daleko k slzám.

,,Sice ti to nepomůže, ale můžeš mi to říct. Jestli chceš, nenutím tě." usmál se.

,,Jsem několik hodin po rozchodu, proto jsem celý den tak mimo." řekla jsem potichu, nedivila bych se, kdyby mi nerozuměl. No jo smůla Grace, James tě opustil a ty s tím nic neuděláš. Beztak teď někde v kumbálu píchá s tou krávou Lou.

,,Ou." řekl ,,Na to, že je to jen pár hodin jsi celkem silná." dodal. ,,A jak dlouho jste spolu byli? Jestli se můžu zeptat?"

,,Skoro dva roky jsem s Jamesem byla." vydechla jsem a myslela jsem, že se rozbrečím.

,,Sice bych neměl, mohl by nás někdo vidět, ale.." nedokončil to, protože se jeho silné paže obmotaly okolo mého pasu.

5 seconds of teachers Přečti si tento příběh ZDARMA!