BIZZLE

Probudil jsem se na posteli s nima. Jedna hezčí, než druhá. Nevím, jestli se porvaly, ale ta, která tu je dýl byla celkem dobitá.

Tos jí udělal ty…

Někdy doopravdy nechápu sám sebe. Ani nevíte, jak rád bych je pustil, ale nejde to. Ty peníze potřebuju. Nebudu Vám říkat na co, ale vážně jsou důležitý. Myslím, že role psychopata mi jde skvěle.

Nechal jsem je spát, nepotřebuju, aby byly vzhůru, ještě by mě vytočily. Udělal jsem si snídani a zase zalezl do postele. Pustil jsem telku a tím probudil tu, která tu je od včerejška.

„Promiň.“ Dala ze sebe deku pryč.

„Za co se mi omlouváš?!“ zvedl jsem obočí. Bylo na ní vidět, jak se mě lekla.

„Já… já… sundala jsem ti boty a…“

„Vím, že bys mě nejradši svlíkla donaha.“ Začal jsem se jí smát. Podle mě moc dobře věděla, že kdyby mi odporovala, dostala by, takže byla zticha.

„Podej mi cíga.“ Řekl jsem jí a přitom se díval na následky včerejší sněhové bouře v Chicagu.

„N-nevím, kde jsou.“ Nevím, proč je tak vystrašená, ještě nezažila Bizzleho, kterého by se měla bát.

„Ty děvko, kde asi?!“ chytl jsem jí za čelist a pevně jí zmáčkl.

„Breč si jak chceš, na mě slzičky nezabíraj.“ Pořád se vůbec nehla.

„Ty seš asi úplně vymrdaná! Kde asi můžu mít cíga?!“ v tu chvíli vstala ta druhá. Otočil jsem se na ní, ale ona mi nevěnovala ani pohled.

„Nepopřeješ tatínkovi dobrý ráno?“ pustil jsem tu první a tu druhou pohladil po tváři.

„Děvko!“ jednu jsem jí vrazil a ona vyběhla z postele. Oběhla postel a začala hledat bundu. Aspoň, že tahle ví…

„Kde máte bundu?“ zeptala se mě. Ta novější jenom koukala. Kráva.

„No šup, kde mám bundu?“ zeptal jsem se té novější.

„Dala jsem ti jí na zem vedle postele.“ Ta, co je tady dýl vyjekla. Já jsem se taky zarazil.

„Co jsi to řekla, ty šlapko?!“ zase jsem jí chytl za čelist.

„Ot-ázka zněla, kde je bunda, tak jsem ř-.“

„Ne! Chyba! Tys mi tykala!“ prskl jsem. Ona se jenom zděšeně podívala na tu druhou, která hledala tu bundu.

„Co jsem ti včera řekl?!“ druhou rukou jsem jí chytl za zápěstí.

„Nic, protože někdo nejmenovaný měl v krvi aspoň 2 promile.“ Řekla drze.

 „Přestaň bejt drzá, jestli nechceš skončit jako tvoje kamarádka.“ Pohledem jsem ukázal na tu druhou, která už našla mojí bundu. Z kapsy mi vytáhla krabičku a podívala se do ní.

„Jenom zapalovač.“ Ukázala mi krabičku a mě hned došlo, kdo jí musel vykouřit.

„Jestli chceš kouřit, můžeš něco nebo někoho jinýho.“ Vzal jsem její ruku a přejel si s ní po rozkroku. Potom jsem jí strčil pod kalhoty.

„Aaaaauuu! Ty svině!“ napřáhl jsem se a dal jí facku vší silou. Ta čubka mi ho skoro rozdrtila!

„Nech si zajít chuť.“ Mrkla na mě a schodila mě z ní.

„Takhle s tatínkem mluvit nebudeš…“ celá tvář se jí začala barvit do červena.

„Takže, teď odejdu na pět minut pryč a až se vrátím, bude tady na mě čekat poslušná kunda číslo jedna a poslušná kunda číslo dva.“ Na obě jsem se podíval a odešel do kuchyně. Otevřel jsem si krabici s deseti krabičkami cigaret a jednu si rovnou zapálil. Vykouřil jsem 3 cíga a vrátil se za nimi.

Psychopath Uninhibited. [Dokončeno]Přečti si tento příběh ZDARMA!