kapitola 8 - Nová pohádka

174 14 0

… a vládla tady tomu všemu. A pak její dcera a dcera té dcery a tak dál. Jedna z nich už nechtěla vládnout, klasický příběh, zamilovala se do nějakého chudáka a vzdala se království. Všichni z toho byli strašně zničení. Nebyl nikdo jiný, kdo by pokračoval v dynastii a tak se do čela státu dostal Kongres. Dál už to znáš, určitě ses o tom učila v Občance. Jak nás kongres zbavil hladomoru a dal všem práci blá, blá, blá…

 Všechny zmínky o princeznách s hvězdou na čele byly vymazány a u lidí mimo Kongres a PTAV je to tak do teď. My se k tomu dostali celkem náhodou. Před pár lety tu totiž žila jedna studentka. Říká se, že byla trochu šílená, já osobně jsem tu ještě nechodila, ale dost lidí věřilo, že vidí do budoucnosti. Víš prostně jako věštkyně. Dalo by se to pokládat za talent, jenže věci co občas říkala, moc nedávali smysl. Bylo to spíše pro srandu. Až na jednu. Moc si ji už nepamatuju, ale prý to bylo nějak tak:

Prastará dynastie bude obnovena,

až hvězdná dívka vrátí se zpět.

Sláva státu bude navrácena

jí a princem, co oči má jak led.

Bylo jasné, že naráží na princeznu s hvězdou na čele, a tak tu holku Kongres nechal popravit. Báli se, že by mohli ztratit moc. Jenže právě díky popravě se to rozkřiklo, a tehdy hodně lidí začalo o Kongresu pochybovat. Jenže pak se objevila Astrid s tím znamínkem na čele a Kongres se přestal obávat. Vždyť Astrid je dcerou předsedy Kongresu a nemá potřebu bouřit se.“ dořekla. Wow. tak Astrid nejenže to umí dobře se slovy, ale ještě má takový zajímavý životopis. Chtěla jsem se Mii ještě na něco zeptat. (Třeba jestli si to někdo prostě jenom nevymyslel), ale ona si asi opožděně vybavila, že se se mnou vlastně nemá bavit, vypískla, odpáčila dveře, u zrcadla si ještě upravila rtěnku, otočila se na mě a se vší vážností řekla: „ Nikdy jsem tě neviděla.“ a vyběhla ze záchodů.

Já zůstala zase sama. Sama s pocitem, že stojím proti nejdůležitější holce ve státu. To jsem vážně potřebovala vědět. Zhroutila jsem se na zem a přes usedavé vzlyky matně zaslechla, jak zvoní na další hodinu.

Ice Blue Eyes - ledově modré očiPřečti si tento příběh ZDARMA!