kapitola 7 - "Nová" kamarádka

183 13 0

7. kapitola

Takhle už to dál nejde. Samota mě pomalu užírá. Musím si najít kamarádky. A to rychle.  Co ta holka u automatu na kafe? Právě si kupuje horkou čokoládu. Tu mám taky ráda. Tak máme něco společného. Myslím, že se jmenuje Mia. Jo, ta by šla.

(Ne, že bych si mohla vybírat.)

 A navíc je takový menší lůzr jako já. Ta se se mnou bude chtít bavit. Musí. Já už to tu dál sama nezvládnu.

 Nasadila jsem přátelský úsměv a vydala se za Miou. Jenže sotva ji Mia spatřila, vykašlala se na horkou čokoládu, která se jí čepovala do kelímku a vydala se na holčičí záchody. Ne, nesmí mi utéct. Teď už ne. Zrychlila a vpadla za Miou na záchod. Ta se ale zavřela do nebližší kabinky a začala křičet:

„Jdi pryč! Ne nepomůžu ti! Nechci se s tebou bavit. Ne! Nech mě! Nechci mít s tebou nic společného!"

(Počkat to jsem tak nesnesitelná?)

„Co máte všichni za problém?" byla jsem z toho zmatená „Vždyť mě ani neznáš!"

„To nezáleží na tobě ani na mně."

(Co to mele?)

„To ona o tom rozhodla." už celkem normálním hlasem řekla Mia.

 „Kdo ona?" musela jsem se zeptat, i když mi začínalo pomalu docházet, o co tady jde. Mia opatrně vykoukla z kabinky, rozhlédla se kolem, jestli jsme tu opravdu sami, vzala mop, co tu nechala uklízečka a zapáčila s ním dveře.To musí být asi strašně tajné, když musí zapáčit i dveře. Mia se ještě jednou rozhlédla kolem (jako by tu ještě někdo mohl být) a špitla:

„Astrid O'Miniová. Po celé škole nechala rozhlásit, že jsi trapka a že ten, kdo bude vedle tebe třeba jen stát, si to odskáče."

„A proč ji vůbec posloucháte?" nechápala jsem, jak se někdo může nechat takhle komandovat. I když je pravda, že je mistr v debatování a „někdy" z ní jde pěkná hrůza.

„Ty to nevíš?" podivila se Mia, že úplně zapomněla šeptat. „Astrid je Dědička!"

„Co že je?"

„Ty opravdu nic nevíš?"

„Sorry, ale už pár dní se mnou nikdo nepromluvil ani slovo!" začínala jsem být opravdu naštvaná.

„Dobře, ok." uklidňovala mě Mia „Znáš pohádku o princezně se zlatou hvězdou na čele?"

Nepatrně jsem přikývla.

„No tak ona opravdu žila...


Ice Blue Eyes - ledově modré očiPřečti si tento příběh ZDARMA!