16. Zlomená křídla

77 7 5
                                    

„Když polámeš andělům křídla - pláčí. Když zlomíš jejich srdce - trápí se.
Když zradíš jejich lásku - přestanou žít."

- Michael Jackson

V listopadu 1983 se chystaly přípravy pro tiskovou konferenci Jacksons.
Měla to být veliká událost a obrovské překvapení pro hudební showbusiness.
Emmanuel Lewis prosil Michaela, jestli by ho nemohl vzít na konferenci s sebou.
Michael byl nesmírně nadšený.
Zato Emmanuelovi rodiče s tím vůbec nesouhlasili. Ujistila jsem je, že se Michael o Emmanuela po celou dobu konání události řádně postará.
Mělo se jednat v podstatě o takový malý oboustranný obchod.
Michael se světu ukáže s hendikepovaným malým hercem v náručí jako ze symbolem podpory nemocných dětí a Emmanuelovi to zajistí další pracovní příležitosti pro jeho dětskou kariéru.
Dalo mi to docela dost práce, ale nakonec se mi je podařilo přesvědčit. Pan a paní Lewisovi nakonec souhlasili a malý kovboj skákal radostí skoro dva metry do vzduchu.
Michael si přál, abych se zúčastnila akce také. Ačkoli jsem moc chtěla, nemohla jsem jít už jen kvůli svému otci. Nedokázala jsem si ani v nejmenším představit, jak by nejspíš zuřil, kdyby mě viděl na takové události po boku Mika.
Otec měl být taky hostem konference, jelikož s Jacksons pracoval na jejich nové desce.

V den, kdy se konala tisková konference jsem byla pozvaná do exkluzivního sídla s nádherným výhledem na Los Angeles

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

V den, kdy se konala tisková konference jsem byla pozvaná do exkluzivního sídla s nádherným výhledem na Los Angeles.
Před nedávnem mi volala Carol, manželka Stephena, a oznámila mi, že pořádá soukromý večírek.
Prý to nebude žádný velký odvaz a ani nemůže prozradit, kdo všechno se účastní, ale určitě se mi tam bude líbit. Přiznám se, že se mi tam moc nechtělo, ale ze zdvořilosti jsem kývla a dokonce jsem vzala s sebou svojí sestru Megan.

A tak jsem se ocitly na večírku zvané Guinea Party, na kterém bylo živo a rušno.
Když úspěšná organizátorka večírků Carol pořádala akci, na kterou vás zvala jako na skromnou, nikdy tak skromná zdaleka nebyla. Z večera se stal pokaždé večírek století.
Když jsem s Meg vstoupily dovnitř zůstaly jsme cele ohromené stát na místě a rozhlížely se kolem sebe s otevřenými ústy.
Bylo to něco úplně jiného než jsme kdy viděly.
Snad ani Hilton v New Yorku, nejluxusnější hotel, ve kterém jsme byly se této nádheře nevyrovnal.
Tohle byl snad palác a plesová síň s křišťálovými lustry, spoustou květin, tanečním parketem z opravdových naleštěných parket a pozlacenými zrcadly na stěnách by se hodila do pohádky. Byl tu i malý orchestr.
Tiše jsem obdivovala Carol a její organizaci večírku. Vše bylo tak dokonalé, naprosto perfektní. Přichystané do těch nejmenších detailů.

 Přichystané do těch nejmenších detailů

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Já & MichaelKde žijí příběhy. Začni objevovat